„Je třeba zlepšit vstupní diagnostiku

Do druhé skupiny potenciálních rizik léčebného užívání konopí patří interakce, při které může dojít k provokaci a spuštění akutního psychotického stavu. To hrozí zejména v případě osob, v jejichž anamnéze se nějaké psychotické onemocnění v minulosti vyskytlo, anebo osob k takovému onemocnění geneticky predisponovaných. Zde doc. Miovský zdůraznil: „S ohledem na možné budoucí léčebné využití konopí je důležité, aby jeho případnému nasazení jako léku předcházelo kvalitní anamnestické zhodnocení pacienta. To může na jedné straně predispozici pacienta k psychotickému onemocnění vyloučit nebo ji naopak potvrdit a vyloučit tak možnost léčby konopím nebo jeho produkty“.

Co se týká možných komplikací spojených s podáváním cannabinoidů v somatické oblasti, jsou popsána rizika v oblasti vlivu na imunitní systém. To znamená, že u některých pacientů může v důsledku léčebného podávání konopí docházet k oslabení jejich imunitního systému, akutní intoxikace může – opět u predisponovaných jedinců – mít nepříznivý vliv na kardiovaskulární systém. Vzhledem k tomu, že se jedná zejména o pacienty s hypertenzí, nejde u nás zrovna o malou skupinu osob. Ale i těmto komplikacím lze předcházet jednak kvalitní diagnostikou, jednak edukací pacientů o možných nepříznivých důsledcích svévolného zvyšování dávek léků.

Závislost? Není třeba propadat panice

Do třetí, volnější kategorie možných zdravotních rizik léčebného užívání konopí či jeho produktů lze zařadit jejich vliv na reprodukci při dlouhodobém užívání, tzv. amotivační syndrom, riziko rozvoje syndromu závislosti a karcinogenní potenciál konopí při jeho kouření. Pokud jde o diskutované riziko ohrožení lidské reprodukce při dlouhodobém užívání konopí, dosavadní výsledky řady výzkumů podporují spíše stanovisko, že se jedná o plně reverzibilní stav. Jinými slovy, nějakou dobu po ukončení užívání konopí jedincem se jeho reprodukční schopnosti v drtivé většině případu znovuobnovují.

Dalším kontroverzním a mediálně vděčným tématem je tzv. amotivační syndrom, o němž se často tvrdilo, že jde o stav, který se rozvíjí na základě dlouhodobého užívání konopí. Provedená rešerše nejaktuálnějších výzkumů na toto téma však vede k závěru, že v minulosti zřejmě velmi často docházelo k tomu, že pacienti trpící depresí byli označováni za osoby s tzv. amotivačním syndromem, vzniklým v důsledku dlouhodobého užívání konopí. Zdá se, že původcem „amotivačního syndromu“ je nejpravděpodobněji špatná diferenciální diagnostika. Jde o to, že tzv. amotivační syndrom dosud není standardními výzkumnými postupy uspokojivě doložený. To vedlo doc. Miovského k následujícímu závěru: „Dodnes je jeho existence podložena pouze několika málo kazuistikami, což podle standardních medicínských měřítek pro jeho uznání jako nové diagnózy nestačí. S ohledem na to lze konstatovat, že procento pacientů, u kterých připadá tento syndrom v úvahu, je velmi nízké“.

Uspokojivě nelze odpovědět ani na otázky ohledně rizika vzniku závislosti v kontextu léčebného využití konopí. V tomto ohledu doc. Miovský zdůraznil: „To, co víme určitě, je, že potenciál pro vznik závislosti u konopí zasahuje v běžné populaci jeho uživatelů několik málo procent, nikoliv desítek procent. A jde o vzorec užívání, při němž jsou překračovány velmi vysoké dávky marihuany častěji než třikrát až pětkrát do týdne. To víme z nelegálního užívání konopí. Co nevíme, je, jak by to bylo při nasazení pravidelného užívání konopí jako léku v odpovídajícím dávkování. Je nutné počítat s tím, že riziko vzniku závislosti zde je. Ale zkušenosti s léčebným užíváním léků s výrazně větším závislostním potenciálem vedou k závěru, že není třeba propadat panice“.

Poslední ze známých zdravotních rizik užívání konopí je jeho karcinogenní potenciál při spalování, je-li konopí užíváno ve formě cigaret či kouřeno v dýmkách. V případě například již zmíněné vaporizace či perorálního užití je toto riziko prakticky nulové. Samozřejmě, že v případě kouření konopí existuje zmíněné riziko, jež může být zvyšováno v interakci se současným kouřením běžných tabákových výrobků. To jsou rizika, s nimiž je rovněž třeba počítat. Nicméně se to netýká žádného ze syntetických léčebných preparátů, o nichž zde již byla řeč, neboť nejsou určeny pro kouření. V tomto smyslu může zdravotní riziko představovat rostlinné konopí, ale pouze v případě, že by je pacient či pacientka kouřili.“

Zdroj: RADIMECKÝ, Josef. Perspektivy léčby konopím: Zdraví, legislativa, politika: Souhrnná zpráva z odborného parlamentního semináře. 1. Praha: Centrum adiktologie, PK 1. LF UK a VFN, 2010.