„Česká republika, co do právní úpravy konopných drog, patří mezi konzervativní státy, když nepovoluje držení jakéhokoliv množství marihuany ani hašiše a to ani pro vlastní potřebu. Konopí je totiž zařazeno do seznamu omamných látek, který je součástí nařízení vlády o seznamech návykových látek, který za omamnou látku považuje nejen konopí a pryskyřici z konopí, ale také konopný extrakt, tinktura a konopí pro léčebné účely, i když s trochu odlišným režimem (zacházení s ním je možné pouze na základě povolení nebo je vydáváno v lékárně pouze na recept či žádanku s modrým pruhem). Držení konopné drogy může být kvalifikováno jako přestupek nebo trestný čin (přečin i zločin), rozhodné je zde množství držené drogy.

Pomyslná hranice mezi přestupkem a trestným činem je dána zásadou subsidiarity trestní represe obsažené v § 12 odst. 2 TZ, kdy trestným činem může být pouze jednání, které dosahuje určité míry společenské škodlivosti. Aby bylo patrné, jaké jednání je nebo není společensky škodlivé, zavádí český právní řád pojem „množství větší než malé“. Problematikou definice tohoto pojmu jsme se již zabývali v jednom z minulých článků. V současné době tento pojem není vymezen právním předpisem a musíme si pomoci judikaturou NS. Ten musel reagovat na zrušení části „drogového nařízení“ Ústavním soudem. Jak již bylo řečeno, NS následně vydal stanovisko trestního kolegia, které opětovně zavádí orientační hodnoty, podle kterých se určuje množství větší než malé u omamných a psychotropních látek (OPL). Pro připomenutí opětovně uvádíme, že množství větší než malé bylo u marihuany stanoveno jako více než 10g sušiny a zároveň musí obsahovat nejméně 1g účinné psychotropní látky (THC), aby bylo možné množství drogy považovat za množství větší než malé. U hašiše jsou tyto hodnoty více než 5g pryskyřice a zároveň více než 1g účinné psychotropní látky (THC).

Dalším důležitým znakem skutkové podstaty tohoto trestného činu je skutečnost, že pachatel drží OPL pro vlastní potřebu. Důvodem držby musí být výhradně osobní spotřeba osoby, která látku přechovává. Držitel a konzument nám tedy splývají v jednu osobu a droga nemůže být určena pro kohokoliv jiného, jinak by se jednalo o „přechovávání pro jiného“ podle § 283 TZ.

Tato hranice je pouze orientační zejména proto, že vychází z běžné dávky obvyklého konzumenta a ta se může v průběhu vyvíjet, jelikož účinnost běžné dávky, obliba drogy a poměr mezi prvokonzumenty a „zkušenými“ uživateli se mění. Současně je nutné přihlížet k okolnostem vztahujícím se přímo k osobě pachatele. Je tedy dán prostor pro posouzení společenské škodlivosti jednání konkrétního pachatele v konkrétním případě.

Pokud tedy pachatel pro vlastní potřebu přechovává množství drogy, které je menší než množství větší než malé, dopouští se „pouze“ přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. V opačném případě bude nutné jeho jednání kvalifikovat jako trestný čin a je třeba aplikovat normu trestního práva, konkrétně § 284 TZ, která obsahuje dvě základní skutkové podstaty, z nichž pro nás je relevantní první z nich, jelikož upravuje držení konopných drog (ta druhá upravuje držení ostatních OPL). „Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“ Zcela zásadní je zde účel držení drogy, tedy pro vlastní potřebu. Pokud by pachatel držel drogu pro někoho jiného, už by byl odpovědný za jednání „přechovávání pro jiného“ podle „přísnějšího“ ustanovení § 283 TZ.

Následují dvě kvalifikované skutkové podstaty, které jsou již společné pro všechny OPL a jedy. První rozšiřuje základní skutkovou podstatu v případě, kdy se pachatel dopouští výše uvedeného jednání ve větším rozsahu, tedy držení množství přibližně desetinásobku množství většího než malého. V tomto případě pak stanoven trest odnětí svobody v rozmezí šest měsíců až pět let nebo peněžitý trest (bude se tedy jednat o přečin). Druhá kvalifikovaná podstata pak počítá s jednáním značného rozsahu, tedy množstvím přibližně desetinásobný oproti množství určeného u většího rozsahu (tedy přibližně stonásobku množství většího než malého) a TZ za něj ukládá trest odnětí svobody na dvě léta až osm let (pak se bude jednat o zločin).

Závěrem je třeba zmínit, že držení OPL se nedopouští ten, kdo drží pouze semena konopí, ať jsou jakkoliv potentní. Semena totiž neobsahují žádné množství THC, nejsou tedy považovány za omamnou látku (ani například persekutor) a protiprávního jednání se dopouští až ten, kdo semena zasadí a „přemění“ je v rostlinu konopí, která už za omamnou látku považována je.“

Zdroj: KUDLÁČEK, Filip. Právní aspekty legalizace konopí v České republice. Brno, 2015. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.