„Ve Francii je trestné jak držení, tak i samotné užívání drog. Zákon navíc nerozlišuje mezi držením pro vlastní potřebu a držením pro potřeby distribuce, a také nedělá rozdíly ani mezi jednotlivými drogami. Tuto úlohu zastávají státní zástupci. Maximálním trestem za obchod s drogami je zde trest na doživotí. Francie je jedním z největších kritiků nizozemského systému. Jejich systém se přitom nejeví jako příliš efektivnější, když zde podle posledních statistik EMCDDA užívá drogy (i ty konopné) mnohem větší část populace než je tomu právě v Nizozemsku. V této statistice se řadí k nejhorším zemím v Evropě.

Kanadská právní úprava drog byla v historii značně ovlivněna situací v USA. I přes to je Kanada průkopníkem v boji za legalizaci konopí, jelikož je první zemí, která legalizovala léčebné využití konopí (pokud nepočítáme jednotlivé státy USA jako Kalifornie, Washington a Colorado). Stalo se tak v roce 2001 a pacienti si zde mohli pěstovat určitý počet rostlin konopí nebo tím někoho pověřit. V posledních letech se však Kanada vydala opačným směrem. Zavedeny byly minimální tresty za drogové delikty a od března roku 2014 si již pacienti nemohou sami pěstovat ani léčebné konopí.

Zajímavý model pak funguje v Portugalsku. Zde bylo v roce 2001 dekriminalizováno držení a užívání několika druhů drog, mimo jiné i konopí (nesmí však přesahovat množství potřebné k individuální spotřebě na dobu 10 dnů). Opět se tak stalo ve snaze bojovat proti černému trhu s drogami. Držení a konzumace drog zde však stále není úplně legální. Uživatelům sice nehrozí vězení, mají ovšem povinnost dostavit se na odborné vyšetření před tzv. odrazovací komisi. Ta může dle závažnosti případu doporučit léčbu nebo uživatele potrestat pokutou nebo obecně prospěšnými pracemi. Držení většího množství drog a především distribuce je však i nadále trestná a hrozí za ní trest odnětí svobody až na 12 let. Stejně tak je tu i nadále nelegální pěstování konopí, považuje se za výrobu omamných a psychotropních látek (OPL) a je tedy hlavní slabinou tohoto systému, jelikož jsou uživatelé odkázáni na černý trh.  Že tento model funguje, dokládá fakt, že v roce 2012 zde užilo konopné drogy třikrát méně lidí než ve Francii.“

Zdroj: KUDLÁČEK, Filip. Právní aspekty legalizace konopí v České republice. Brno, 2015. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.