„Tato otázka určitě zajímá každého pěstitele. Její pochopení a zodpovězení totiž umožní simulaci i stimulaci optimálních podmínek ke zvýšení produkce cannabinoidu. Často se hovoří, v tradici i v odborných kruzích, že tvorba pryskyřice je ovlivněna fyzikálními faktory: slunečním svitem, teplem, suchem. Pryskyřice prý pokrývá rostlinu, aby ji chránila před vysušením extrémními podmínkami. Tato podání mají ovšem malý smysl ve světle chemie cannabinoidů a pryskyřice. Bohužel není totiž zcela jisté, že řízení prostředí rostliny může vždy a výrazně zvýšit celkovou koncentrací aktivních látek v populaci rostlin.

Fyzikální vlastnosti žláz i jejich produktu pravděpodobně pomáhají rostlině několikerým způsobem. Lepkavost pryskyřice umožní pylovým zrnům přilnout k blizně nebo jen jednoduše činí rostlinu méně chutnou. Hlavičky žláz navíc absorbují a od rážejí značnou část slunečního světla, čímž chrání vyvíjející se semeno. A protože tyto žlázky jsou zprvu bezbarvé, to znamená, že absorbují ultrafialové světlo, které má mutagenní účinky, chrání tak semeno před nežádoucími změnami. Nicméně tyto fyzikální vlastnosti jsou zřejmě podružné vzhledem k chemickým.

Z mikrostruktury živičných žláz a složitosti skladby pryskyřice vyplývá, že Cannabis vkládá do tvorby a ukládání cannabinoidú značnou energii. Zřejmě to tedy nejsou pouhé vedlejší produkty či odpadní látky. Není pochyb, že cannabinoidy a pryskyřice slouží rostlině vícerým způsobem, pravděpodobně však mají hlavně co dočinění s biotickými faktory (jiné živé věci) než abiotickými (neživotně vlivy jako slunce, vlhkost). Nicméně, jak bylo naznačeno, mnoho pěstitelů je přesvědčeno, že dovedou technikou ovlivnění prostředí, tedy fyzikálními podmínkami, tvorbu pryskyřice a potažmo i potenci rostliny s úspěchem řídit.

Pryskyřice se svými cannabinoidy a dalšími složkami tvoří komplexní, biologicky vysoce aktivní skupinu chemických látek. Je to skutečný chemický arzenál, z něhož rostlina čerpá při svém styku s jinými, mnohdy ne zcela přátelskými organismy – býložravci, patogeny, konkurenčními rostlinami. V případě lidí jsou ale cannabinoidy právě tím, co přitahuje pozornost. Některé předpokládané výhody, jež cannabinoidy mohou přinášet rostlině, jsou uvedeny dále – nicméně se botanici touto otázkou prakticky nezabývají.

1. Cannabinoidy jsou zřejmě aktivní po fyziologické i „psychické“ stránce pro mnoho živočichů. To může odradit býložravce od konzumace rostliny, hlavně reproduktivních částí. Pro kanára jsou sice semena oblíbenou pochoutkou, v přírodě se však ptáci dozrávajících semen na rostlině netknou. Možná proto, že jsou uloženy v listenech, bohatých na obsah cannabinoidů.
2. Terpenové a fenolické pryskyřice jsou známy tím, že inhibují (zamezují) vyklíčení semen některých rostlin. Živičné látky Cannabis tak pomáhají semenům rostliny v konkurenci semen jiných rostlin, jimž ve vyklíčení zabrání.
3. Mnohé cannabinoidy, včetně jejich kyselých forem, jsou účinnými antibiotiky proti rozsáhlé škále bakterií (téměř všechny gram-pozitivní). Extrakty surové pryskyřice prokázaly nematocidní účinky, tzn., že hubí škrkavky a podobnou vlezlou havěť. Bohužel protiplísňová aktivita těchto látek je nízká, takže proti zplesnivění konopí se pěstitel musí bránit sám – správnou technologií zpracování a skladování produkce.

Potence každého marihuanového vzorku bude různá s ohledem na mnoho dalších faktorů kromě odrůdy a kultivaru rostliny. Vlivy prostředí na potenci nepopiratelně působí, nicméně rozsáhlé rozdíly jsou dány dědičným původem.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.