Respirační příznaky u pravidelných kuřáků marihuany

„Navzdory protichůdným výsledkům a zjevnému nedostatku souvislosti kouření marihuany s CHOPN (Chronická obstrukční plicní nemoc) se téměř ve všech studiích analyzovaných v nedávné metaanalýze potvrdil u kuřáků marihuany (ať už samostatně, nebo v kombinaci s tabákem) zvýšený výskyt respiračních příznaků v porovnání s nekuřáky. Pravidelní kuřáci marihuany udávají široké spektrum příznaků zahrnujících kašel, pískoty, dušnost, vykašlávání sputa, pocit tíhy na hrudi, faryngitidu, chrapot a zhoršující se příznaky astmatu.

Podle amerického průzkumu NHANES III (National Health and Nutrition Examination Survey III) byla u kuřáků jak marihuany, tak tabáku zvýšená pravděpodobnost respiračních příznaků. Aktuální užívání marihuany bylo definováno jako nejméně 100 hlášených užití během celého života a minimálně jeden den užívání za poslední měsíc. Po korekci na užívání tabáku, věk, pohlaví a probíhající astma byly hodnoty OR pro respirační příznaky u 414 kuřáků marihuany (průměrný věk 31,2 roku) v porovnání s 4 789 nekuřáky (průměrný věk 41,5 roku) tyto: pro chronický kašel 2,00 (95% CI: 1,32–3,01), pro chronické zahlenění 1,89 (95% CI: 1,35–2,66) a pro pískoty 2,98 (95% CI: 2,05–4,34). Nejpozoruhodnějším výsledkem této studie bylo to, že kuřáci marihuany měli míru respiračních příznaků srovnatelnou s touto mírou u kuřáků tabáku, kteří byli o 10 let starší. Shodné výsledky byly zaznamenány i v nedávno provedených observačních kohortových studiích, což dokazuje, že kouření marihuany je spojeno se zvýšeným výskytem respiračních příznaků.

Respirační příznaky u kuřáků marihuany vznikají pravděpodobně v důsledku škodlivého působení marihuanového kouře na bronchiální sliznici. Fligiel a spol. prokázali zánět velkých dýchacích cest na vzorcích z endobronchiální biopsie od pravidelných kuřáků marihuany. Popsanými histopatologickými abnormalitami byly hyperplazie pohárkových buněk, ztráta řasinek epitelových buněk a intraepiteliální a subepiteliální zánět; autoři usuzují, že kouření samotné marihuany způsobuje přinejmenším stejně rozsáhlé histopatologické změny tracheobronchiální sliznice jako kouření tabáku, včetně metaplastických a jaderných změn, které by mohly představovat prekancerózu. V jiné studii byly za použití videobronchoskopie a slizniční biopsie u zdravých (relativně asymptomatických) pravidelných kuřáků marihuany prokázány tracheobronchiální zánětlivé změny. Vizuální bronchoskopická kontrola odhalila u kuřáků samotné marihuany, kuřáků samotného tabáku i u kuřáků obojího významně vyšší bronchitický index (založený na erytému centrálních dýchacích cest, otoku a sekreci dýchacích cest) v porovnání s nekuřáky. Tyto významné zánětlivé změny byly potvrzeny bronchiální biopsií. Ve studii se prokázalo, že užívání marihuany (s tabákem nebo bez něj) způsobuje zánět/poškození velkých dýchacích cest; autoři se domnívají, že rutinní fyzikální vyšetření a spirometrické vyšetření nemusejí být dostatečně citlivými metodami k určení poškození plic způsobeného užíváním konopím u kuřáků bez příznaků.

Zda jsou uvedené histopatologické změny reverzibilní po zanechání kouření marihuany, je třeba ještě prokázat. V nedávno publikované studii Tashkina a spol. byl prokázán přínos zanechání kouření marihuany vzhledem k preexistujícím příznakům chronické bronchitidy. Celkem 299 ze 446 pacientů, kteří se zúčastnili longitudinální kohortové studie, bylo sledováno průměrně 9,8 roku a byl prokázán významný ústup/zmírnění příznaků po zanechání kouření marihuany. Autoři poukázali na to, že sdělení těchto poznatků pravidelným kuřákům marihuany je může motivovat k zanechání kouření pro úlevu od příznaků.“

Zdroj: JOSHI, Manish, Anita JOSHI a Thaddeus BARTTER. Marihuana a plicní onemocnění. 1. www.prolekare.cz, 2014.