Rizika nákupu konopí na černém trhu

Když bylo v České republice asi před rokem vyhláškou Ministerstva zdravotnictví konečně umožněno praktické využití léčebného konopí v České republice, zdálo se, že již budou mít mnozí pacienti trpící chronickou bolestí konečně otevřenou cestu k získání svého léku, který si do té doby často opatřovali nelegálním způsobem, a vystavovali se tak rizikům trestního stíhání. Jenže se ukázalo, že ještě dlouho potom zůstane pouze u planých nadějí, a tuto látku zatím vůbec nebude možné získávat legálně. Skončili jsme podle všeho ve slepé uličce.

Musíme si přiznat, že za daných okolností nezbývá trpícím jiná možnost, než hledat pomoc na černém trhu. Mohlo by se zdát, že tím už všechna rizika pro spotřebitele končí. Černý trh však nepodléhá žádné kontrole, jak si tedy můžeme být jisti, že se k nám dostane kvalitní surovina, která bude pomáhat a nikoli škodit? Jak se vyhneme nebezpečí vedlejších negativních účinků?

Ke konopí musíme z hlediska ochrany zdraví přistupovat stejně jako k jakémukoli jinému legálně dostupnému léčivu. Jenže kontrolu zboží z černého trhu lze provádět jen vlastními omezenými prostředky a na vlastní náklady. Nehledě na to, že stát se díky stále nefungující distribuci léčebného konopí prostřednictvím lékařských předpisů připravuje o nemalé částky na daních, ještě tím vystavuje své občany riziku dalšího poškození zdraví, které není úplně zanedbatelné. Podívejme se alespoň na hlavní rizika, která nám hrozí při konzumaci konopí.

Jedno z asi nejvýznamnějších nebezpečí představuje ošetřování marihuany chemikálií nazývanou Paraquat. Jde o látku známou už od konce 19. století, ačkoli její herbicidní účinky byly zjištěny až mnohem později. Během druhé poloviny 20. století se stal Paraquat jedním z nejužívanějších herbicidů, což platí dodnes. Původní povolení k jeho používání v Evropské unii z roku 2004 bylo o tři roky později zrušeno kvůli tomu, že byly objeveny neurotoxické účinky plodin ošetřovaných touto látkou a její spojitostí s výskytem Parkinsonovy choroby, čímž došlo k faktickému zákazu Paraquatu. V Evropě bychom se s ním tedy setkat neměli, ale například ve Spojených státech omezuje jeho užití jen nutnost vlastnění licence, v mnoha jiných zemích však nejsou vůbec žádná omezení pro nakládání s touto látkou.

A zde tkví ono nebezpečí, na které poukazujeme. Země jako Mexiko a Kolumbie patří mezi významné producenty marihuany, ale současně existuje také riziko, že právě v těchto zemích mohou pěstitelé na rostlinu bez jakýchkoli zábran aplikovat postřiky Paraquatem. Zatímco u licencovaných pěstitelů existuje alespoň určitá možnost kontroly expedovaných surovin, v případě černého trhu žádná taková bezpečnostní opatření nefungují.

Pokud se spotřebiteli dostane Paraquat při konzumaci marihuany do těla, může způsobovat poškození důležitých orgánů, jako jsou játra, srdce, ledviny, plíce a jiné. Jako první Paraquat způsobuje intoxikaci plic, která ale současně bývá nejhůře léčitelná. A pokud patříte mezi vyznavače „zdravějšího“ způsobu užívání konopí, tj. nekouříte, ale upravujete si ho jako součást stravy, existuje právě u vás větší nebezpečí intoxikace než u kuřáků. Paradoxně totiž při kouření marihuany ošetřené Paraquatem dochází z velké části k jeho rozkládání na víceméně neškodný bipyridin. To sice riziko otravy neodstraní zcela, ale přinejmenším ho výrazně minimalizuje.

Ocitáme se tak v situaci, kdy hrozí, že léčivý prostředek místo pomáhání a odlehčování od obtíží může způsobit jiné, dokonce ještě závažnější zdravotní problémy než jsou ty, jimž se nemocný původně snaží čelit. Také pro obhájce perorálního užití marihuany je to velká rána, pokud se chceme vyvarovat nebezpečí způsobovanému kouřením.

Existují sice způsoby, jak můžeme konopí testovat, ale žádný takový test není nikdy naprosto spolehlivý. Může se nám podařit odhalit produkt obsahující velké množství Paraquatu, ale se snižující se hodnotou této látky se snižuje také pravděpodobnost detekce toxinu při provádění běžně dostupného typu testu. Pouze profesionální laboratorní zařízení dokáže bezpečně určit, zda je konopí zdraví škodlivé či nikoli. Něco takového lze však prakticky realizovat pouze v případě legálního produktu. To je však v současné situaci zatím v nedohlednu.

Z předchozích zjištění bychom mohli nabýt dojem, že nejjistější je pěstovat si vlastní marihuanu, u níž jediné můžeme i bez nákladných trestů přesně vědět, jakými látkami byla ošetřována. To je možná prostředek, jakým můžeme obejít nebezpečí pocházející od člověka, ale totéž nemusí platit pro paní přírodu.

Možná někteří z nás zaregistrovali zprávu o tom, že česká marihuana nemá zcela správné složení, respektive že postrádá velmi důležitou látku regulující její psychické účinky na lidský organismus. Za tímto zjištěním stojí Národní ústav duševního zdraví, jehož odborníci došli k závěru, že žádný ze vzorků marihuany pocházející z Česka neobsahoval kanabidiol (označovaný někdy též písmeny CBD).

Tato látka má antipsychotické účinky, konkrétně působí zvláště u jedinců se sklony ke schizofrenii proti možným negativním psychomimetickým účinkům vyvolávaným užíváním THC, což je hlavní účinnou látkou obsaženou v konopí. Podle některých výzkumů kanabidiol může také zmírňovat sociální izolaci způsobovanou užíváním THC.

Aby špatných zpráv nebylo málo, výsledky testů rovněž poukázaly na to, že české konopí má současně vysokou koncentraci THC, což riziko vzniku duševní poruchy ještě více zvyšuje.

V souvislosti s marihuanou se obvykle mluví mezi laickou veřejností pouze o jeho hlavní složce THC. Ta je sice důležitým prostředkem pro vyvolávání žádoucích stavů mysli a vnímání, ale ve skutečnosti působí vždy společně s dalšími látkami obsaženými v rostlině přirozeným způsobem. Velkopěstitelé marihuany mají obvykle zájem na tom, aby v rostlině šlechtěním zvýšili koncentraci THC, čehož docilují na úkor právě zmíněného kanabidiolu. Jeho množství totiž bývá v přírodě se vyskytujících exemplářích srovnatelné s THC.

Zkusme teď jen uvažovat o tom, jaká rizika se mohou skrývat v syntetickém konopí, které se svými kvalitativními vlastnostmi zcela jistě nemůže tomu přírodnímu ani blížit. Tento jediný produkt by zřejmě bylo možné ihned odsunout zcela stranou při zvažování toho, jakým způsobem si obstarávat potřebnou drogu. Jeho výrobu může řídit z pohledu černého trhu pouze jediný motiv: vyrobit takové zboží, které bude obsahovat především hodně THC, protože jen tak může svým distributorům vydělat peníze. Nikdo se určitě v takovém případě nebude ohlížet na to, zda má takto vyrobený produkt nějaké vedlejší nebezpečné účinky. Na to bychom neměli nikdy zapomínat.

Zdá se tedy, že máme jen velmi málo možností, jak se zcela vyhnout hrozícím nebezpečím spojeným s nelegální distribucí konopí. Pokud budeme chtít předejít riziku otravy Paraquatem domácím pěstováním marihuany, můžeme zase ohrozit své duševní zdraví. Existuje pouze jediný bezpečný způsob, jak se vyhnout všem zmiňovaným rizikům: dosáhnout konečně toho, aby byl již schválený zákon plně uveden do praxe. Jenže to bude nejspíš ještě nějakou dobu trvat.

V posledních letech se na trhu začalo objevovat legální CBD konopí. Jsou to květy konopí s legálním obsahem do 1% THC a zvýšeným obsahem CBD. Na trhu je takového CBD konopí momentálně spousta. Bohužel ne vše je ve 100 % kvalitě. Na co si dát pozor při koupi CBD konopí se dočtete například zde.

Použitá literatura:

Campos A. C. et al. (December 2012). „Multiple mechanisms involved in the large-spectrum therapeutic potential of cannabidiol in psychiatric disorders“. Philos. Trans. R. Soc. Lond., B, Biol. Sci. (Review): 3364–78.

Court of First Instance of The European Communities, press release No° 45/07.

České konopí je extrémně nebezpečné, zjistili vědci. Aktuálně.cz. 9. 7. 2013. Web: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/ceske-konopi-je-extremne-nebezpecne-zjistili-vedci/r~i:article:784705/

Gottlieb, Adam a kol. Recepty z konopí. 2., dopl. vyd. Praha: Naše vojsko, 2012.

Malone, Daniel Thomas, Jongejana, Dennis and Taylora, David Alan (August 2009). „Cannabidiol reverses the reduction in social interaction produced by low dose Δ9-tetrahydrocannabinol in rats“. Pharmacology Biochemistry and Behavior: 91–96.

„Paraquat“. Pesticides News 32: 20–21. 1996.

„Paraquat and Diquat“. In: Recognition and Management of Pesticide Poisonings. US Environmental Protection Agency. Chap. 12. Web: http://www.epa.gov/oppfead1/safety/healthcare/handbook/Chap12.pdf