„Šíření toxikomanie bylo do českého právního řádu zavedeno novelou trestního zákona č. 141/1960 Sb., s účinností od 1. 7. 1990 v podobě § 188a: „Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu anebo ho v tom podporuje nebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.“ Toto ustanovení patří v úpravě omamných a psychotropních látek (OPL) mezi stálejší. K dnešnímu dni se pouze zvýšila sankce odnětí svobody až na tři léta a ze základní skutkové podstaty zmizel peněžitý trest, který je však i nadále možno za tento přečin uložit na základě § 53 odst. 2 TZ. První zvláštní skutková podstata počítá s jednáním jako člen organizované skupiny, vůči dítěti nebo tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně dostupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem a stanovuje za takové jednání trest odnětí svobody na jeden rok až pět let. Na dvě léta až osm let pak bude potrestán ten, kdo spáchá tento trestný čin vůči dítěti mladšímu patnácti let.

Sváděním nebo podporou se rozumí jednání podobné návodu a pomoci ve smyslu § 24 odst. 1 písm. b) a c) TZ. O formu účastenství se však nejedná, jelikož ten, kdo požívá návykové látky, se nedopouští trestného činu. Jde tedy o zcela přímé pachatelství trestného činu, které je nezávislé na jednání jiných osob.

V souvislosti se šířením toxikomanie u nás v posledních letech proběhla obrovská razie na specializované obchody s pěstitelskými potřebami tzv. kauza growshopy. Tomuto tématu se budeme věnovat v některém z příštích článků.

Velikou slabinu tohoto ustanovení vidíme v použitém pojmu „zneužívání návykové látky“. Zákon nikde nedefinuje, co se pod pojmem zneužití rozumí a ani komentář k TZ nám odpověď nenabízí. Z adiktologického hlediska se zneužíváním rozumí abúzus (nadměrné užívání). Z toho by vyplývalo, že šíření toxikologie se pachatel dopouští pouze, pokud bude ten, na koho působí, návykovou látku užívat nadměrně. Jelikož zákonodárce nestanovil ani to, co by se mělo považovat za nadměrné používání, je patrné, že takovýto výklad ustanovení jeho záměrem nebyl. Proto by větší smysl dávalo použití pojmu „užití“.“

Zdroj: KUDLÁČEK, Filip. Právní aspekty legalizace konopí v České republice. Brno, 2015. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.