Sklizeň trochu jinak, aneb co rostliny ještě dovedou část 2.
„Druhá sklizeň
Konopí je rostlina velmi přizpůsobivá a odolná. Navíc dokáže žít i několik životů za sebou. Za normálních okolností je konopí rostlina jednoletá. Na jaře začne růst, přes léto začne dospívat a na podzim dozrává. Ve volné přírodě zralá rostlina začne hynout, protože její životní úkol je splněný – je vysemeněná a život další generace je tak zajištěný. Při indoor pěstování fungují jiná pravidla. Můžeme totiž rostlinu obalamutit a dělat před ní, jako že je zase jaro. Cannabis sativa a indica se obalamutit dají, ruderalis ne – se samokvetoucími odrůdami tedy následující kroky učinit nelze. Pokud kdykoliv během životního cyklu konopí setého a indického nastolíme podmínky pro růst, přestane rostlina tvořit květy a začne se soustředit na rozšiřování svojí zelené hmoty. Jelikož se zmíněné druhy konopí řídí fotoperiodou (délkou dne a noci), tak stačí, abychom na ně svítili 18 hodin denně a 6 hodin je nechali ve tmě. Díky tomu můžeme jednu rostlinu nechat vykvést znovu, a znovu sklízet její květy. Z hlediska ekonomiky a množství uskutečněných sklizní za rok to není příliš výhodné, ale stojí za to to vyzkoušet – čím víc věcí o rostlině víš, tolikrát si growerem.
Jak na to? Při první sklizni je nutné nechat na rostlině několik větviček i s květy. Ideální je nechat právě ty, které ještě nejsou úplně zralé. Na takto připravené rostliny lze opět začít svítit 18 hodin a 6 hodin je nechat ve tmě – zkrátka přepnout zpět do fáze růstu. Důležité je rostlinám dodat vyšší množství hnojiva, které obsahuje dusíkaté látky. Při použití vícesložkových hnojiv, se zvýší dávka dusíkatých složek na 150 % a dávka květové složek (především fosforu) se sníží na 50 %.
Rostliny začnou znovu růst a jakmile začnou vyrůstat nové výhonky bez květů, mohou se květy uštípnout. Cca po měsíci jsou rostliny opět připravené na přepnutí na květ. Čím déle s přepnutím počkáte, tím bohatší bude druhá sklizeň. Těžko dosáhnete stejně bohaté úrody, jako při první sklizni, ale můžete si být jistí tím, že materiál bude stejný, jako ten z první sklizně. Je třeba říct, že druhá sklizeň může být náročnější na prostor, co se týká výšky. Nové výhonky totiž neporostou od spodní části stonku, ale přímo z květů. Ohýbáním si moc nepomůžete, protože pak byste zabrali zase hodně místa do stran. Lépe se druhá sklizeň dělá v případě, že jste při prvním pěstebním cyklu vypěstovaly nižší rostliny. Jestli chcete druhou sklizeň vyzkoušet, vyberte pro ni jen ty rostliny, které stojí za to. Pokud rostlina v první sklizni nesplnila vaše očekávání, rozhodně to v druhém kole nenapraví. Naopak u těch „pěkných“ kousků máte jistotu, že získáte zase kvalitní, i když ne tak bohatou úrodu.
Proč je druhá sklizeň málokdy praktikovaná
Ono se to totiž snadno řekne a hůře udělá. Než zralá kytka, přepnutá zpět na růst, vytvoří dost výhonků na to, abyste ji opět přepnuli na květ, uplyne doba, během které už můžete být na konci první fáze květu, když budete pěstovat klasicky z klonů, nebo semínek. Výsledek druhé sklizně je navíc do značné míry nejistý, ve srovnání s běžným postupem. Obecně platí, že se vždy vyplatí zasadit novou várku než se piplat s odkvetlými rostlinami. Samozřejmě to platí s ohledem na ekonomiku pěstování.
Když se na druhou sklizeň podíváte ze strany zkušeností, tak se před vámi otevře možnost poznat něco nového a pěstování si trochu zpestřit. Během celého procesu se totiž setkáte se zajímavými schopnostmi konopí a jeho houževnatostí. Pokud nespěcháte od sklizně ke sklizni a máte k tomu podmínky, vyzkoušejte někdy druhou sklizeň. Jen tak pro rozšíření obzorů. Tuto zkušenost má totiž jen zlomek growerů kolem vás i po celém světě.“
Zdroj: Soft Secrect. 2011. 2011.
Poslat komentář