„Svilušky patří do čeledě Phytoseiidae, podřád Actinedida. V případe svilušek je dost důležitá prevence. Kytky pravidelně kontrolujeme, jelikož čím dříve nákazu či parazity zjistíme, tím vetší šanci na úspěšné zlikvidování máme. Chceme-li odhalit svilušky, kontrolujeme listy a to především ze spodní strany. Hledáme tam něco malinkatého, pouhým okem sotva viditelného. Stejně tak nám můžou být vodítkem hnědé flíčky na listech a „rolující“ se listy. Jelikož svilušky vysávají tekutiny z listů, ty usychají a kroutí se. Pokud na listech vidíme už klasické pavučiny, tak už svilušky na kytkách mají úplnou hostinu.

Svilušky mají rády teplo a sucho. Částečnou prevencí je tedy dobrá vlhkost pěstírny (avšak pozor na plíseň). Sviluškám také nesvědčí, když rostliny zvlhčujete rozprašovačem. Jelikož se však pohybují převážně na spodní straně listu, je dobré rozprašovat zespodu rostliny. Z toho také plyne první pomoc, když zjistíme napadení sviluškami. Jednak se snažíme kytku separovat od ostatních, avšak většinou, když se dostaly na jednu kytku, tak se dostanou i na ostatní, ať už nakažené kytky odstraníme či nikoliv. Ale lépe je napadené kytky odstranit. Jako první je vezmeme do koupelny a pěkně je osprchujeme vlažnou vodou. Nechceme přeci kytce způsobit šok. Necháme kytku okapat a za chvíli sprchu zopakujeme. Provedeme tuto proceduru klidně několikrát za sebou. Kytkám to nemůže uškodit. Tedy pokud už nejsou v květu. Oplachovat palice by nebylo to pravé ořechové. Po osprchování můžeme kytku také osušit. Mokrým hadříkem otíráme jemně listy a odstraníme tím další část svilušek. Pokud budeme mít štěstí a odchytíme je zavčasu, máme reálnou šanci se jich úplně zbavit.

Tento postup však lze aplikovat, pokud máme doma ve skříni jednu, dvě nebo třeba čtyři kytky. Hůře budeme tento postup aplikovat, pokud kytek máme třeba čtyřicet. Stejně tak je tento způsob nevyhovující, pokud pěstujeme v nádobě, která nám nedovoluje manipulovat s rostlinou. Můžeme tedy alespoň otírat listy mokrým hadrem, ale úspešnost akce nebude nijak ohromující. V každém případe je dobré hodně napadené listy odstranit. Kytce už stejně moc neslouží a nebude postrádat jejich přítomnost a navíc v nich už je připravená další generace svilušek. Pokud však musíme sáhnout k chemické likvidaci, tak použijeme některý přípravek, který je určen k likvidaci svilušek na rostlinách či dřevinách sloužících dále ke konzumaci.

Většina uvedených přípravku však představuje poměrně nebezpečné jedy a práce s nimi musí být velice opatrná. Pokud není napadení rostlin velké, snažíme se škůdce potlačit mechanickou likvidací a postřik provedeme za vhodných podmínek venku. Tedy v období od května do září, kdy můžeme rostliny nechat venku pět či více dní. Pak je omyjeme vodou. Nejhorší je, že sviluška často napadá rostliny právě uprostřed zimy. Pak je třeba postřik provést v nějaké odlehlé místnosti a rostlinu poté uzavřít do igelitového sáčku. Poté rostlinu umístíme raději do méně obývané místnosti. Po pěti dnech působení rostlinu omyjeme. Ve sklenících se proti svilušce úspěšně osvědčila biologická ochrana – dravý roztoč Phytoseilus persimilis a proti molicím spolehlivě účinkuje malá vosička Encarsia formosa tyto biologické přípravky se dají běžně koupit i v malých baleních. (dodavatel

Podotýkáme, že všechny chemické přípravky, ovlivňují kvalitu kytky. Snažíme se proto omezit používání chemických prostředků na minimum. A pokud už jej použít musíme, tak se snažíme tak učinit v době co nejvzdálenější termínu sklizně. Neřekneme vám přesnou dobu, ale řekneme vám, že žádná doba není dost dlouhá. A ačkoliv moderní jedy jsou syntetické a rychle se rozpadají, tak stále jde o rozpadlé jedy a v kytkách zůstane trocha chemie.“

Zdroj: www.grower.cz