Stavební materiály s obsahem konopného pazdeří

V minulých článcích jste si mohli přečíst, jak je konopí všestrannou plodinou, a že lze využívat i v průmyslu a stavebnictví. V dnešním článku Vám představíme, některé stavební materiály, které obsahují složku konopí, nejčastěji konopné pazdeří a jejich unikátní vlastnosti. Věříme, že se necháte inspirovat.

Jílovo-konopné cihly

Toto zdivo se skládá z 75% jílu a 25% konopného pazdeří. Vzhledem ke skvělým izolačním vlastnostem konopí nepotřebuje jílovo-konopné zdivo žádnou další izolační vrstvu a navíc je možné pokrýt jej rovnou omítkou bez mezivrstvy. Je vhodné pro zdění vnitřních zdí a následné tepelné utěsnění. Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnější konstrukce zdí, k obnovení klenutí a jako vnitřní izolace přímo ve spojení zdí nebo při výstavbě vícevrstvé zdi. Nehodí se ovšem k výstavbě nosných zdí. Výrobou jílovo-konopných cihel a jiných podobných ekologických stavebních komponentů se zabývá například německá firma TEXBIS, která z jílu a konopí lisuje nepálené zdící cihly.

Cemento-konopné zdící tvárnice a desky

Tvárnice jsou vyrobeny z odpadních částí konopí (pazdeří) a cementu. Slouží jako ztracené bednění pro výplňový beton a jako nosič vložené tepelné izolace omítek. Používají se pro výstavbu různých typů stavebních objektů jako rodinných domů, nízkoenergetických domů, průmyslových staveb a staveb technické vybavenosti. Podobným způsobem, jako cemento-konopné zdící tvárnice se také vyrábí cemento-konopné desky, které obsahují 63% konopného pazdeří, 35% cementu a 2% hydratačních přísad. Výhody oproti deskám CETRIS stejného typu mají v nižší objemové hmotnosti, jsou tedy mnohem lehčí a lépe se s nimi manipuluje, vyšší pevnosti v ohybu a ve vyšší pružnosti.

Vápeno-konopná směs

Tato směs se používá jako „volně sypaná“ a ručně udusaná v bednění, anebo za pomocí vzduchového tlaku nastříkána na podklad. Práce s touto směsí je jednoduchá a po vyschnutí velmi pevná a stabilní. Tento materiál se vyznačuje jak svou savostí, tak i propustností a zajišťuje zdravé dýchání konstrukce vyrobené z této směsi. Má velmi vysokou trvanlivost a odolnost a je také nehořlavá. Používá se jak u rodinných domů, tak i u obchodních a průmyslových staveb. Tato směs se stala velmi oblíbenou ve Francii a ve Velké Británii. Má hustotu 300 až 900 kg.m-3 a koeficient tepelné vodivosti 0,10 – 0,40 W.m-1.K-1.

Konopné desky

Konopné desky se vyrábí za vlhka vibrolisováním. Součinitel tepelné vodivosti těchto desek se pohybuje kolem hodnoty 0,041 W.m–1.K–1 při objemové hmotnosti okolo 100 kg.m-3. Tepelná vodivost se s přidanou objemovou hmotností zvyšuje. Na trhu jsou nabízeny například tepelné a zvukové desky CANABEST PANEL do fasád a podlah od firmy Claygar s.r.o., které jsou složeny z 50 až 55% konopného pazdeří, 30 až 35% z konopného vlákna, 15 až 17% pojiva a 3 až 5% roztoku sody, kvůli zamezení hoření, proti hlodavcům a ostatním škůdcům. Na fasády se lepí a kotví na pevný podklad stěn a na jejich povrch se aplikuje tmel, mřížka, penetrace a nátěr. Do podlah je doporučena pokládat pod desky z litého betonu, nebo přímo pod dřevěné podlahy. Standardní rozměry jsou tloušťka 30 – 60 mm, délka 1000 mm a šířka 500 mm. Tento výrobek byl zaregistrován do programu Zelená úsporám.

Konopno-hliněné omítky

Jedná se o omítky složené z přírodní hlíny s příměsí písku a konopných vláken sloužící k ručnímu omítání všech klasických stavebních materiálů včetně rákosových rohoží. Slouží jako podkladní omítka, na kterou se nanáší další, jemnější vrstvy. V ČR jsou dostupné například omítky od firmy Picas.

Energetické využití

Konopí, lépe řečeno pouze pazdeří, se využívá také jako energetická plodina ke spalování v kotlích. Hoření je čistější než u fosilních paliv, mimo jiné díky tomu, že obsahuje jen minimální množství síry a jiných škodlivin. Spalováním hnědého uhlí vzniká 15 až 30% popela, kdežto spalováním konopného pazdeří vzniká pouze 4 až 7% popela. Pro spalování se používají převážně brikety a peletky slisované z pazdeří, avšak lze jej spalovat i ve volné formě. Účinnost spalování v moderních kotlech na biomasu je 90%. Energetický potenciál konopí lze zvyšovat v systémech přeměny biologického odpadu na bioplyn nebo na pyrolitický palivový olej. Vedlejší produkty pyrolýzy (dehet, asfalt apod.) mají široké uplatnění v chemickém průmyslu.

Zdroj: VYUŽITÍ KONOPÍ VE STAVEBNICTVÍ. Valašské Meziříčí, 2010. Ročníková práce. STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STAVEBNÍ VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ.