„Čím více světla je Cannabis poskytnuto, tím rychleji roste. Dvě lampy umístěné vedle sebe nad rostlinami jsou tudíž účinnější než jedna. Rostlina poroste i pod jedinou zářivkou, intenzita světla však nemusí být dostatečná k vývoji silné, husté rostliny. Použití pouze jednoho zdroje vyvolává víceméně tytéž problémy, k nimž dochází při umístění zářivek příliš daleko od rostlin. Rostlina se bude „natahovat“, aby se co nejvíce přiblížila zdroji, kde je dostatečná intenzita, a stává se přerostlou. Alespoň dvě světla duplicitně umístěná nad rostlinami zajistí silnou, hustou, rychle rostoucí rostlinu. Zdroje silnější, než je standardní zářivka, produkují podstatně více světla. Pokud jsou rostlinám poskytnuty náležité podmínky (dobrá půda, velká pěstební nádoba, přiměřeně vody), mohou ve dvou měsících dosáhnout výšky 140 cm. Podstatou správného zavěšení osvětlovacího tělesa je najít vhodný systém, aby se s ním dalo snadno manipulovat a osvětlení se mohlo dle potřeby a růstu byliny spouštět či vytahovat výše. Při aplikaci dvou osvětlovacích těles na fluorescenční zářivky se tyto umísťují tak, aby každá rostlina využila co nejvíce světla. Tělesa je proto nejlépe umístit rovnoběžně těsně vedle sebe. Pod nimi se umístí dvě řady pěstebních nádob. Obě řady rostlin budou využívat zdrojů z obou osvětlovacích těles. Je třeba dbát na to, aby řady květináčů byly skutečně přesně pod zářivkami. Rostlina z vybočující nádoby by rostla za světlem „nakřivo“. Nakonec by se převážila a převrátila, popřípadě i zlomila.

Mezí tyto dvě řady rostlin je možno umístit ještě třetí. Prostřední řada nebude přesně pod zářivkami – bude mezi nimi a bude využívat světlo z obou stran. Rostliny prostřední řady se musí časem přemístit, aby se příliš netísnily s produkcí v krajních řadách. Když jsou rostliny natolik velké, že by si vzájemně překážely v růstu, je možné tuto řadu „sklidit“. Když konopí z této řady zřejmě nestačí přesáhnout výšku 60 cm, poskytne úroda slušnou zásobu k pokrytí potřeb do opravdových žní. Většina lidí ale nemá srdce v této fázi vývoje rostlin řešit situaci totální sklizní. Byliny dosáhly bodu, kdy začaly rychleji růst, takže pravděpodobně skončíte tak, že zakoupíte další osvětlení, abyste mohli pokračovat v jejích pěstování. Snáze se člověk stane závislým na pěstování než na kouření.

Čas, po který poskytnete svým rostlinám denně světlo, má na jejich vývoj velký, lze říci přímo zásadní vliv. Vhodným rozdělením dne na část tmy a světla se určí rychlost jejich růstu a také doba jejich zrání a květu. Teorie i praktické zvládnutí fotoperiody je tedy doslova alfou a omegou pěstování indoor s aplikací umělého osvětlení. Chce-li pěstitel, aby rostliny přešly z vegetativní fáze, kterou si uměle světelným režimem prodlužuje, do vývojového stadia reprodukčního, tj. do květu, musí být denní perioda světla dostatečně zkrácena. Je-li naopak účelem nadále produkovat stálý zdroj listoví, pak se nechají světla rozsvícená třeba celých čtyřiadvacet hodin denně.

Při pěstování indoor je velmi snadné prodloužit plodnost rostliny, tj. udržet ji, aby co nejdéle nekvetla, nejméně šest měsíců. Květy jsou, jak známo a již několikrát zmíněno, nejpotentnější částí rostliny. Ale květy z šestiměsíční rostliny jsou mnohem silnější, než by byly na rostlině přivedené do květu ve třech měsících. Dále jsou uvedeny některé praktické údaje o aplikací řízené fotoperiody:

– Při dvanáctihodinovém osvětlení denně začne rostlina kvést po dvou až dvou a půl měsících.

– Při šestnáctihodinovém osvětlení denně začne rostlina kvést po třech a půl až čtyřech měsících.

– Při osmnáctihodinovém osvětlení denně začne rostlina kvést po čtyřech a půl až pěti měsících.

Když se pěstitel po měsících dlouhé fotoperiody, či dokonce stálého osvětlení produkce, rozhodne přivést Cannabis do květu, podle toho, jak dlouhou dobu „denního“ osvětlení pro své rostliny zvolí, ovlivňuje rychlost přechodu rostliny do květu. Nelze však opomenout, že u rostlin různého původu se vliv fotoperiody bude promítat odlišně.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.