„Na základě usnesení vlády ČR ze dne 14. listopadu 2001 č. 1177/2001 a ze dne 22. ledna 2003 č. 88/2003 český právní řád rozdělil drogy do dvou kategorií „podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti, tj. podle negativních zdravotních a společenských dopadů v důsledku jejich zneužívání.“ Do první skupiny patří konopné drogy, tedy konkrétně konopí, pryskyřice z konopí, THC, i všechny izomery a jejich stereochemické varianty, a do druhé skupiny drogy ostatní. V trestním zákoníku (TZ) se toto rozdělení promítlo pouze do základních skutkových podstat trestného činu nedovoleného držení omamné a psychotropní látky (OPL) podle § 284 odst. 1 a 2 a nedovoleného pěstování rostlin obsahujících OPL podle § 285 odst. 1 a 2. U jednání ve větším a značném rozsahu však již toto rozdělení u obou trestných činů neplatí. Myšlenka rozdělení drog je podle nás zcela na místě. Řešení, které nabízí český právní řád, však hodnotíme jako nedostačující.

Dle našeho názoru je kategorizace OPL podle zdravotního a společenského nebezpečí důležitá. Toto rozdělení by mělo reflektovat nejen rozdílné účinky jednotlivých látek, ale také například způsob aplikace a s ním spojené riziko přenosu nemocí. Těchto kategorií by však mělo existovat více, než je tomu nyní, a to minimálně tři. Konopné drogy by pak měly správně patřit do té nejméně nebezpečné. Domníváme se totiž, že marihuanu a drogy jako pervitin, LSD nebo heroin není možné ztotožňovat. Účinky těchto drog jsou totiž diametrálně odlišné a tím pádem i nebezpečí, které vyvolávají pro uživatele i celou společnost. Ročně u nás na předávkování heroinem zemře přibližně 15 lidí, celosvětově to pak budou tisíce obětí této drogy za jediný rok. Na předávkování marihuanou však nebyl evidován jediný případ úmrtí v historii.

V dnešní době existuje velké množství druhů drog a některé nové přibývají, jedná se o drogy chemické. Je zapotřebí, aby právní úprava na tento fakt reagovala a nezobecňovala drogy jako takové. Tento postoj je sice po světě velice rozšířený, ale také značně zastaralý, iracionální, nepraktický a zároveň i nespravedlivý. Největší nebezpečí drog vnímáme v jejich fyzických a psychických účincích na člověka. Za ty fyzické považujeme především to, jak dokáží ohrozit zdraví člověka a to jak jednorázově, tak pravidelným užíváním. Psychické účinky vnímáme jako změněný stav mysli způsobené užitím drogy a následné jednání drogou vyvolané. V tomto ohledu se nám velice příčí představa, že člověk, který si na své vlastní zahradě vypěstuje rostlinu, usuší ji, čímž z ní vyrobí marihuanu, tedy látku, která má menší index nebezpečí než legálně dostupný alkohol, a prodá ji, dostane u soudu stejný trest jako výrobce a distributor pervitinu. Pervitin je droga, na jejíž výrobu je potřeba laboratoř, zvláštní chemické postupy a hrozí při ní nebezpečí i pro okolí. Jako přísady se používají léky a další velice nebezpečné nestálé látky, a také vzniká velké množství toxického odpadu. Výsledkem je, že například v roce 2012 vinou pervitinu v České republice zemřelo 16 lidí. Dokonce i v důvodové zprávě k návrhu trestního zákoníku jsou konzumenti konopných drog označeni jako bezproblémoví a drogy typu heroinu, metamfetaminu (pervitinu), kokainu apod. jako významně nebezpečnější než konopí.

Nemyslíme si, že by hodnocení nebezpečnosti drog a od toho se odvíjející výše trestu mělo být svěřeno pouze do rukou soudů a jejich uvážení. Tuto problematiku by měl vyřešit zákonodárce na základě odborných analýz, jelikož soudy k tomu nemají dostatek prostředků ani času.“

Zdroj: KUDLÁČEK, Filip. Právní aspekty legalizace konopí v České republice. Brno, 2015. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.