„Postihy za páchání drogových deliktů se liší zejména podle typu pachatele a stupně, v jakém ohrozil některý ze státem chráněných zájmů. Klasické postihy, např. podmíněné a nepodmíněné odnětí svobody, peněžité tresty, propadnutí majetku nebo věci či zákaz činnosti, je účelné udílet osobám, které drogy přímo vyrábějí, distribuují či prodávají. Jednak takové trestaní působí preventivně a může odradit od potenciální trestné činnosti, jednak se těmito postihy reálně snižuje nabídka a dostupnost drog ve společnosti. Domníváme se, ze přísné trestaní takovýchto pachatelů, zejména pokud se dopouštějí drogové trestné činnosti proti dětem a mládeži nebo ve velkém rozsahu, je v pořádku.

Velkým problémem při snaze o snížení dostupnosti drog na českém trhu ovsem zůstávají existující poměrně dobře organizované skupiny, ve kterých zatčení a potrestaní několika málo osob nemusí mít velký efekt a tyto skupiny přesto pokračují v trestné činnosti. Známé jsou například nezákonné aktivity skupin tvořících se ve vietnamské komunitě. Ty se v posledních letech přeorientovávají  z finančně a prostorově nákladného a riskantního velkopěstovaní marihuany na nebezpečnou velkovýrobu metamfetaminu z polských léčiv, který je poté určen především na vývoz do sousedního Německa. Podle výroční zprávy Národní protidrogové centrály (dále „NPC“) z roku 2015 sice celkový počet odhalených metamfetaminových varen každoročně klesá, stoupá ale jejich možná výrobní kapacita – během jedné várky lze nyní vyrobit i několik desítek kilogramů metamfetaminu. Celkové množství teto drogy na českém i německém trhu se navíc neustále zvyšuje.

Druhou, typově často velmi odlišnou skupinu pachatelů tvoří konzumenti drog – od osob experimentujících s drogami přes rekreační uživatele až po silně závislé osoby. Velmi často se jedná o mladé osoby do 25 let, vůči kterým není výše popsaná tvrdá represe příliš na místě a vhodnější je použití alternativních trestů nebo postupů – pokud je lze v daném případě využít. Trestní zákoník navíc umožňuje uložení tzv. přiměřených povinností či omezení, mezi které patří například protidrogová léčba (odlišná od opatření ochranného léčení dle § 99 TrZk).

Pojem alternativních trestů sice trestní zákoník výslovně nepoužívá, jedná se však obecně o tresty udílené v souladu s tzv. restorativní justicí. Lze mezi ně řadit všechny typy trestů dle ustanovení § 52 odst. 1, 2 TrZk s výjimkou nepodmíněného trestu odnětí svobody. Pro tyto tresty bývá typické, že jsou podmíněné dalším chováním odsouzeného; pokud v průběhu trestu spáchá další trestnou činnost, riskuje obvykle přísnější postih až nepodmíněné odnětí svobody.

V praxi jsou využívány zejména následující alternativní tresty: podmíněné odsouzení (/s dohledem), podmíněné upuštění od potrestání (/s dohledem nebo za současného uložení ochranného léčení), domácí vězení, obecně prospěšné práce a podmíněné propuštění. O správný průběh většiny alternativních trestů se stará Probační a mediační služba ČR.

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále „trestní řád“) specifikuje některé případy alternativních postupů, které lze v trestním řízení využít ještě před samotným vynesením rozsudku. U osob stíhaných za drogové delikty je myslitelné například:

– narovnání dle § 309-314,

– nahrazení vazby dohledem probačního úředníka dle § 73,

– podmíněné zastavení trestního stíhaní dle § 307,

– podmíněné odložení podaní návrhu na potrestání dle § 179g nebo

– odstoupení od trestního stíhaní při řízení ve věcech mládeže dle § 70 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů.

Dále byl v roce 2012 novelou trestního řádu zaveden institut dohody o vině a trestu, který spočívá v oficiální dohodě mezi statním zástupcem a obviněným, který přizná vinu v přípravném řízení „výměnou“ za nižší trest, což má za cíl zefektivnit celé trestní řízení.“

Zdroj: PELIKÁNOVÁ, Zuzana. Možnosti a limity postihu za drogové delikty podle nového trestního zákoníku. Brno, 2017. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra trestního práva. Vedoucí práce Doc. JUDr. Josef Kuchta, CSc.