„Ačkoli účinky kouření marihuany (jak krátkodobé, tak dlouhodobé) na plicní funkce byly v posledních více než 40 letech hodnoceny v řadě studií, bronchodilatační vlastnosti konopí byly pravděpodobně známy a používaly se k léčbě astmatu již na konci 19. století. Skutečností je, že konopí bylo zapsáno v lékopisu USA od poloviny 19. století do roku 1941, tedy téměř 100 let před prvními vědeckými studiemi. Je zajímavé, že Tashkin a spol. a Vachon a spol. jako první prokázali bronchodilatační vlastnosti konopí u mladých zdravých jedinců a zveřejnili výsledky svých studií ve stejném lékařském časopise ve stejný rok. Tashkin a spol. následně popsali podobný bronchodilatační účinek konopí u pacientů s mírným astmatem a u pacientů s bronchospasmem navozeným metacholinem či zátěží. Systematickou metaanalýzou, kterou provedli Tetrault a spol. a v níž se posuzovaly akutní účinky kouření marihuany, byla odhalena konzistentní souvislost mezi krátkodobým podáváním marihuany a bronchodilatací [jako je zvýšení o 0,15–0,25 l v jednosekundové usilovné vitální kapacitě (forced expiratory volume in 1 s, FEV1), vrcholové výdechové rychlosti a vodivosti dýchacích cest].
V mnoha studiích byly hodnoceny také dlouhodobé účinky marihuany na plicní funkce a porovnávaly se plicní funkce kuřáků marihuany a kuřáků cigaret. Jednu z prvních studií zabývajících se dlouhodobými účinky kouření marihuany na plicní funkce publikovali v roce 1972 Henderson a spol., kteří u kuřáků marihuany prokázali sníženou vitální kapacitu. Tyto počáteční údaje však byly následně vyvráceny. Řada průřezových a longitudinálních studií publikovaných od té doby byla v roce 2007 systematicky analyzována v metaanalýze Tetraulta a spol. Tito autoři analýzou 14 studií nezjistili žádnou souvislost mezi dlouhodobým kouřením marihuany a obstrukcí dýchacích cest [podle definice snížení FEV1 a poměru FEV1/usilovná vitální kapacita (forced vital capacity, FVC)]. Od doby zveřejnění této metaanalýzy byly publikovány pouze jedna průřezová a tři longitudinální (observační kohortové) studie zabývající se dlouhodobými účinky kouření marihuany na plicní funkce. Aldington a spol. zveřejnili v roce 2007 srovnávací studii účinků marihuany a tabáku. Autoři provedli u 339 jedinců (75 kuřáků samotné marihuany, 91 kuřáků marihuany a tabáku, 92 kuřáků samotného tabáku a 81 nekuřáků) z Nového Zélandu vyšetření hrudníku pomocí výpočetní tomografie s vysokým rozlišením (high‑resolution computed tomography, HRCT) a test plicních funkcí. Výsledky studie neukázaly žádné významné změny/pokles FEV1 nebo poměru FEV1/FVC u kuřáků marihuany. Nebyly nalezeny ani žádné důkazy emfyzému pomocí HRCT, ačkoli užívání marihuany bylo spojeno se zvýšeným zastoupením plicní tkáně o nízké hustotě jak v apikálních řezech [poměr šancí (odds ratio, OR): 3,3], tak ve třech středních řezech (OR: 2,4), což je známkou hyperinflace.
Podobně nedostatečná souvislost mezi kouřením marihuany a obstrukcí dýchacích cest byla zjištěna také ve studii u věkové kohorty z novozélandského města Dunedin. Plicní funkce byly hodnoceny u účastníků longitudinální studie Dunedin Multidisciplinary Health and Development Study na Novém Zélandu. Při každém hodnocení účastníků od 9 do 32 let věku se pravidelně provádělo spirometrické vyšetření. Po korekci na expozici tabáku nebylo užívání konopí spojeno s nižšími hodnotami FEV1 nebo poměru FEV1/FVC, ale bylo spojeno s významně vyšší FVC, s vyššími odpory dýchacích cest (airway resistance, Raw) a s nižší specifickou vodivostí dýchacích cest (specific airway conductance, sGaw).
V nedávno publikované kohortové studii s prodlouženou dobou sledování 20 let byly použity údaje od účastníků studie CARDIA (Coronary Artery Risk Development in Young Adults); u příležitostných kuřáků marihuany nebo u jedinců užívajících nízkou kumulativní dávku marihuany nebyla zjištěna obstrukce dýchacích cest. U kuřáků tabáku byl zjištěn očekávaný pokles FEV1 a FVC s lineárním vztahem dávka–odezva. Zajímavé je, že u kuřáků marihuany byla nalezena statisticky významná nelinearita se zvýšením FEV1 i FVC při nízkých hodnotách expozice (až sedm jointo‑roků celoživotní expozice) následovaným poklesem FEV1 při vyšší expozici. Ačkoli nedostatkem této studie je malé zastoupení (1 %) silných uživatelů marihuany ve zkoumané populaci, výsledky naznačují možnost obstrukce dýchacích cest při silném užívání marihuany a opravňují ke zvýšené opatrnosti, dokud nebudou provedeny další studie.
Většina lidí, kteří kouří marihuanu, kouří i tabák. Kombinovaný účinek kouření marihuany a tabáku na plicní funkce a na CHOPN (Chronická obstrukční plicní nemoc) popsali Tan a spol. v populační kohortové studii u 878 jedinců z Vancouveru v rámci studie BOLD (Burden of Obstructive Lung Diseases). Souběžné užívání marihuany a tabáku bylo spojeno se zvýšeným rizikem (v porovnání s užíváním samotného tabáku) rozvoje CHOPN [OR: 2,90; 95% interval spolehlivosti (confidence interval, CI): 1,53–5,51], pokud celoživotní dávka marihuany přesahovala 50 marihuanových cigaret, což naznačuje spolupůsobení marihuany a tabáku. Nebyla nalezena žádná spojitost mezi kouřením samotné marihuany a CHOPN, i když podle poznámky autorů neměla studie dostatečnou statistickou sílu k detekci slabé spojitosti.
Na základě výše uvedených studií je zřejmé, že příležitostné užívání marihuany v nízké kumulativní dávce není rizikovým faktorem pro rozvoj CHOPN. Silné užívání samotné marihuany může eventuálně vést k obstrukci dýchacích cest a kombinované užívání marihuany a tabáku se může spolupodílet na rozvoji CHOPN. K potvrzení těchto poznatků je však nutné uskutečnit další longitudinální studie. Je důležité si uvědomit, že většina zmíněných studií má určité nedostatky, k nimž patří problémy při získávání přesných informací o nelegální droze, kvantifikace užívání a malý podíl kuřáků samotné marihuany (a ještě menší počet velmi silných uživatelů). Dalším zkreslujícím faktorem je to, že vstupní kritérium užívání marihuany kolísalo od 50 jointů za celý život k více než 40 jointo‑rokům (> 10 000 jointů za celý život).“
Zdroj: JOSHI, Manish, Anita JOSHI a Thaddeus BARTTER. Marihuana a plicní onemocnění. 1. www.prolekare.cz, 2014.
Úvod Konopí je rostlina s širokým využitím, která se stává stále populárnější pro své terapeutické…
Úvod Spánek je nezbytný pro regeneraci těla a mozku, a jeho kvalita má zásadní vliv…
Úvod Konopný průmysl se v posledních desetiletích rychle rozrůstá a stává se důležitým sektorem v…
Úvod Tetrahydrocannabinol (THC) je hlavní psychoaktivní složka konopí, která je zodpovědná za většinu jeho účinků…
Úvod Plastové produkty se staly nezbytnou součástí našeho každodenního života, ale jejich negativní vliv na…
Úvod Terpeny jsou aromatické sloučeniny, které se nacházejí v mnoha rostlinách, včetně konopí. Ačkoliv terpeny…