Účinky kouření marihuany na plicní funkce

„Ačkoli účinky kouření marihuany (jak krátkodobé, tak dlouhodobé) na plicní funkce byly v posledních více než 40 letech hodnoceny v řadě studií, bronchodilatační vlastnosti konopí byly pravděpodobně známy a používaly se k léčbě astmatu již na konci 19. století. Skutečností je, že konopí bylo zapsáno v lékopisu USA od poloviny 19. století do roku 1941, tedy téměř 100 let před prvními vědeckými studiemi. Je zajímavé, že Tashkin a spol. a Vachon a spol. jako první prokázali bronchodilatační vlastnosti konopí u mladých zdravých jedinců a zveřejnili výsledky svých studií ve stejném lékařském časopise ve stejný rok. Tashkin a spol. následně popsali podobný bronchodilatační účinek konopí u pacientů s mírným astmatem a u pacientů s bronchospasmem navozeným metacholinem či zátěží. Systematickou metaanalýzou, kterou provedli Tetrault a spol. a v níž se posuzovaly akutní účinky kouření marihuany, byla odhalena konzistentní souvislost mezi krátkodobým podáváním marihuany a bronchodilatací [jako je zvýšení o 0,15–0,25 l v jednosekundové usilovné vitální kapacitě (forced expiratory volume in 1 s, FEV1), vrcholové výdechové rychlosti a vodivosti dýchacích cest].

V mnoha studiích byly hodnoceny také dlouhodobé účinky marihuany na plicní funkce a porovnávaly se plicní funkce kuřáků marihuany a kuřáků cigaret. Jednu z prvních studií zabývajících se dlouhodobými účinky kouření marihuany na plicní funkce publikovali v roce 1972 Henderson a spol., kteří u kuřáků marihuany prokázali sníženou vitální kapacitu. Tyto počáteční údaje však byly následně vyvráceny. Řada průřezových a longitudinálních studií publikovaných od té doby byla v roce 2007 systematicky analyzována v metaanalýze Tetraulta a spol. Tito autoři analýzou 14 studií nezjistili žádnou souvislost mezi dlouhodobým kouřením marihuany a obstrukcí dýchacích cest [podle definice snížení FEV1 a poměru FEV1/usilovná vitální kapacita (forced vital capacity, FVC)]. Od doby zveřejnění této metaanalýzy byly publikovány pouze jedna průřezová a tři longitudinální (observační kohortové) studie zabývající se dlouhodobými účinky kouření marihuany na plicní funkce. Aldington a spol. zveřejnili v roce 2007 srovnávací studii účinků marihuany a tabáku. Autoři provedli u 339 jedinců (75 kuřáků samotné marihuany, 91 kuřáků marihuany a tabáku, 92 kuřáků samotného tabáku a 81 nekuřáků) z Nového Zélandu vyšetření hrudníku pomocí výpočetní tomografie s vysokým rozlišením (high‑resolution computed tomography, HRCT) a test plicních funkcí. Výsledky studie neukázaly žádné významné změny/pokles FEV1 nebo poměru FEV1/FVC u kuřáků marihuany. Nebyly nalezeny ani žádné důkazy emfyzému pomocí HRCT, ačkoli užívání marihuany bylo spojeno se zvýšeným zastoupením plicní tkáně o nízké hustotě jak v apikálních řezech [poměr šancí (odds ratio, OR): 3,3], tak ve třech středních řezech (OR: 2,4), což je známkou hyperinflace.

Podobně nedostatečná souvislost mezi kouřením marihuany a obstrukcí dýchacích cest byla zjištěna také ve studii u věkové kohorty z novozélandského města Dunedin. Plicní funkce byly hodnoceny u účastníků longitudinální studie Dunedin Multidisciplinary Health and Development Study na Novém Zélandu. Při každém hodnocení účastníků od 9 do 32 let věku se pravidelně provádělo spirometrické vyšetření. Po korekci na expozici tabáku nebylo užívání konopí spojeno s nižšími hodnotami FEV1 nebo poměru FEV1/FVC, ale bylo spojeno s významně vyšší FVC, s vyššími odpory dýchacích cest (airway resistance, Raw) a s nižší specifickou vodivostí dýchacích cest (specific airway conductance, sGaw).

V nedávno publikované kohortové studii s prodlouženou dobou sledování 20 let byly použity údaje od účastníků studie CARDIA (Coronary Artery Risk Development in Young Adults); u příležitostných kuřáků marihuany nebo u jedinců užívajících nízkou kumulativní dávku marihuany nebyla zjištěna obstrukce dýchacích cest. U kuřáků tabáku byl zjištěn očekávaný pokles FEV1 a FVC s lineárním vztahem dávka–odezva. Zajímavé je, že u kuřáků marihuany byla nalezena statisticky významná nelinearita se zvýšením FEV1 i FVC při nízkých hodnotách expozice (až sedm jointo‑roků celoživotní expozice) následovaným poklesem FEV1 při vyšší expozici. Ačkoli nedostatkem této studie je malé zastoupení (1 %) silných uživatelů marihuany ve zkoumané populaci, výsledky naznačují možnost obstrukce dýchacích cest při silném užívání marihuany a opravňují ke zvýšené opatrnosti, dokud nebudou provedeny další studie.

Většina lidí, kteří kouří marihuanu, kouří i tabák. Kombinovaný účinek kouření marihuany a tabáku na plicní funkce a na CHOPN (Chronická obstrukční plicní nemoc) popsali Tan a spol. v populační kohortové studii u 878 jedinců z Vancouveru v rámci studie BOLD (Burden of Obstructive Lung Diseases). Souběžné užívání marihuany a tabáku bylo spojeno se zvýšeným rizikem (v porovnání s užíváním samotného tabáku) rozvoje CHOPN [OR: 2,90; 95% interval spolehlivosti (confidence interval, CI): 1,53–5,51], pokud celoživotní dávka marihuany přesahovala 50 marihuanových cigaret, což naznačuje spolupůsobení marihuany a tabáku. Nebyla nalezena žádná spojitost mezi kouřením samotné marihuany a CHOPN, i když podle poznámky autorů neměla studie dostatečnou statistickou sílu k detekci slabé spojitosti.

Na základě výše uvedených studií je zřejmé, že příležitostné užívání marihuany v nízké kumulativní dávce není rizikovým faktorem pro rozvoj CHOPN. Silné užívání samotné marihuany může eventuálně vést k obstrukci dýchacích cest a kombinované užívání marihuany a tabáku se může spolupodílet na rozvoji CHOPN. K potvrzení těchto poznatků je však nutné uskutečnit další longitudinální studie. Je důležité si uvědomit, že většina zmíněných studií má určité nedostatky, k nimž patří problémy při získávání přesných informací o nelegální droze, kvantifikace užívání a malý podíl kuřáků samotné marihuany (a ještě menší počet velmi silných uživatelů). Dalším zkreslujícím faktorem je to, že vstupní kritérium užívání marihuany kolísalo od 50 jointů za celý život k více než 40 jointo‑rokům (> 10 000 jointů za celý život).“

Zdroj: JOSHI, Manish, Anita JOSHI a Thaddeus BARTTER. Marihuana a plicní onemocnění. 1. www.prolekare.cz, 2014.