„Předchozích článcích jsme se věnovali zdrojům financování marihuany u mladistvých uživatelů. Zjištěno bylo, že problémem není sehnat peníze na nákup této látky. Následující články navazují na předchozí a věnují se důvodům, které vedou mladistvé uživatele k tomu, aby začali kouřit, či pouze okusili marihuanu. Dále jaký vliv má rodina a vrstevnická skupina na jedince, který začne s užíváním této nelegální drogy. Dále se zaměřuji na to, jestli vzniká závislost na marihuaně a jaký je proces odvykání.

Sociální vývoj u mladistvých je poznamenán rozporem mezi biologickým dozráním jedince a ekonomickou závislostí na rodině, která této skutečnosti často využívá k omezování v mnoha směrech. Osobnostní a emoční vývoj obsahuje dva vzájemně se prostupující a ovlivňující procesy. Experimentování a hledání v oblasti partnerských a přátelských vztahů umožňuje najít si místo mezi vrstevníky. Dochází tak ke ztrátám a zklamáním. Zde mohou drogy představovat pomocný prostředek – snížit rozpaky, tlumit zklamání, přinést stav, kdy člověk už nikoho nepotřebuje, nebo naopak posílit pocit sounáležitosti se skupinou zasvěcených. V období dospívání by měl člověk také dokázat přijmout reálný obraz svého těla, ujasnit si svou sexuální preferenci a bez studu realizovat své potřeby. Užívání drog nabízí řadu účinků či náhradních řešení – snižuje zábrany, snížení chuti k jídlu může vést k žádoucímu úbytku váhy apod.

V Evropské školní studii proběhl průzkum, který se zabýval důvody, proč mládež nelegální drogy vyzkoušela. Mezi nejčastější odpověď patřila zvědavost (76%), chuť dostat se do nálady (14%), netrhat partu (8,5%), chtělo zapomenout na starosti (5%) a nuda (4%).

Specifika rodiny s mladistvým uživatelem marihuany

Rodina je základní socializační činitel a je dnes zakládána často kvůli emočnímu uspokojování dospělých, je málo stabilní a mnoho dětí vyrůstá s jedním rodičem, který na výchovu v některých situacích nestačí. Zážitek rozvodu, případně rozchodu rodičů prokazatelně disponuje děti obou pohlaví k těžkostem v psychologickém a sociálním fungování, a to na velmi dlouhou dobu. Některé děti nemají oporu u svých rodičů vůbec, jsou takzvanými sociálními sirotky, část z nich je vychovávána v ústavních zařízeních, kde se stávají obětí známých deprivačních vlivů disponujících k sociálnímu selhání.

Dlouhodobými výzkumy je dnes potvrzeno, že v rodinách, kde se nachází delikventní dítě, se rodiče méně starají o vytvoření zábran v asociálním chování dětí nebo je jejich výchovný styl nekonzistentní – jednou dítě trestají za přestupek přehnaně, jindy ho za totéž netrestají vůbec. Dospívající, který nedokáže dodržovat společenské normy, byl pravděpodobně rodiči špatně trénován ve smyslu vnitřní disciplíny. Také příliš tvrdá disciplína, která zahrnuje agresivní chování rodiče je častější v rodinách, v nichž se děti chovají delikventně. Dítě se v takové rodině učí agresivitě, jako dovolenému způsobu, kterým se lze chovat. Časté a drastické tělesné tresty jsou málo účinné, dítě se rodiči vzdaluje, lže, předstírá a manipuluje, jen aby se vyhnulo trestu.

Rodiče tráví většinu dne v zaměstnání. Děti, pokud nejsou ve škole, mohou trávit čas bez kontroly dospělých se svou vrstevnickou skupinou. Vliv vrstevnických skupin je větší u dětí, které nemají funkční rodinné zázemí. Nezanedbatelný je ale i vliv, který mají na děti a mládež masová média, zejména televizní pořady spojující násilí a zábavu. Vedle vlivu televizního násilí ovlivňují dnešní masová média i propagaci idolů, jejichž chování je často za hranicí normality, někdy i za hranicemi zákona. Vliv problematických vzorů je tím větší, čím menší je vliv rodiny.“

Zdroj: KOTŠMÍDOVÁ, Kateřina. Finanční zdroje na nákup marihuany u mladistvých uživatelů. České Budějovice, 2017. Bakalářská práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, TEOLOGICKÁ FAKULTA, Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce Mgr. Monika Flídrová.