„Zájem rodičů, za co jejich děti utrácejí kapesné

Pro řešení problému je důležité, zda se rodiče zajímají o to, za co jejich děti své kapesné utrácejí, proto jsem se ve výzkumu zabývala i touto otázkou. Respondenti odpovídali na otázku – Zajímá Vaše rodiče, za co své kapesné utrácíte?

Velká většina respondentů uvedla, že jejich rodiče nezajímá, za co jejich děti své kapesné utrácejí. Odpověď „ne“ zvolilo 24 mužů a 9 žen. Pouze 4 ženy a 4 muži odpověděli, že jejich rodiče zajímá, za co své kapesné utrácejí. Z toho vyplývá, že 80% rodičů respondentů nezajímá, za co jejich děti kapesné utrácejí. Tyto výsledky jsou varujícím mementem. K tomuto tématu se váže i odborná literatura, která tyto výsledky potvrzuje.

Informovanost rodičů o užívání marihuany u respondentů

Pro řešení daného problému je důležité, aby rodiče o užívání marihuany svého dítěte věděli. Otázka o informovanosti rodičů o užívání této drogy u respondentů je zásadní pro celkový výzkum.

O užívání marihuany ví 17 rodičů dotázaných. Jde o rodiče 13 mužů a 4 žen. Více však bylo uvedeno, že rodiče o užívání marihuany svých dětí nevědí. Celkem tuto odpověď vybralo 24 respondentů, 15 mužů a 9 žen.

Dále následovala podotázka pro respondenty, kteří odpověděli na předchozí otázku „ano“: Pokud ano, jak s tím pracují?

Nejčastější uvedené odpovědi byly – „nijak, neřeší to, tolerují to, je jim to jedno, nepracují s tím.“ Takto odpovědělo 10 dotázaných ze 17, kteří na tuto otázku odpovídali. Většina rodičů tedy s tímto problémem absolutně nepracuje. Skutečnost tedy ignorují a neuvědomují si, že užívání marihuany může být závažným problémem pro jejich dítě. Dalších 7 dotázaných uvedlo odpovědi – „nedávají mi kapesné, zakazují mi kamarády, zakazují mi chodit ven, kontrolují mi věci, trestají mě, vyhrožují mi, splachují mi marihuanu do záchodu.“

Vrstevnická skupina a ovlivňování dospívajícího jedince

V současných společnostech západního typu stále sílí vliv vrstevnických skupin na průběh dospívání. Dětí tráví čím dál více času ve formálních skupinách v kolektivních zařízeních (ve škole, v zájmových organizacích) i v neformálních skupinách v místě svého bydliště. Tyto skupiny jsou větší než rodina a vliv učitelů na děti je v nich výrazně menší než v rodině. Dítě se tak dostává dříve a na delší dobu než kdysi do intenzivní interakce s vrstevníky. Také novodobá kriminologie zdůrazňuje, že kriminalita mládeže je páchána skoro vždy v partách čili v neformálních vrstevnických skupinách. Neformální skupiny u nás vznikají především vydělením ze skupin formálních. Nejčastěji je tvoří spolužáci ze škol, učilišť, svěřenci stejných docházkových a pobytových zařízení pro rizikovou mládež.

David Fontana ve své knize uvádí, že ve škole je zvlášť patrný tlak na jedince ze strany vrstevníků. Zvláště v dospívání, ale také, že už na prvním stupni bývají děti ovlivňovány tím, co dělají ostatní děti jejich věku. Potřeba být přijímán, patřit do skupiny, je velmi silná a skupina si často vytvoří svůj zvláštní styl chování, který je charakteristický pro členství v ní.

Stále častěji se stává, že mladší sourozenec začíná napodobovat svého staršího sourozence v užívání návykové látky. V takové situaci nastává pro rodiče těžký úkol, neboť je pochopitelné, že v tomto rizikovém chování podporuje jeden sourozenec druhého.“

Zdroj: KOTŠMÍDOVÁ, Kateřina. Finanční zdroje na nákup marihuany u mladistvých uživatelů. České Budějovice, 2017. Bakalářská práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, TEOLOGICKÁ FAKULTA, Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce Mgr. Monika Flídrová.