„Efektivita nizozemské drogové politiky se odráží v počtu uživatelů drog, především mezi mladistvými. V roce 2011 byl dle Monshouwer a Van Laar (2011, s. 152 ̶ 153) například počet uživatelů marihuany mezi 15 a 24 lety 11,4 %; ve věkové skupině 15 ̶ 34 let to bylo 9,5 % a mezi 15 a 64 lety už jen 5,4 %. V rámci nezletilých uživatelů mezi 12 a 18 lety mělo 17 % zkušenosti s marihuanou, přičemž 8 % užívalo marihuanu v předchozím měsíci. Studie ESPAD z roku 2007 uvádí pro Nizozemí dokonce 28 % 15 ̶ 16letých, kteří mají zkušenost s marihuanou. Pro srovnání například ve Spojených státech Amerických, které zastávají tvrdě restriktivní drogovou politiku, je 31 % 16letých se zkušenostmi s marihuanou. Česká republika, která obsadila první příčku s výsledkem 45 % nezletilých mezi 15 a 16 lety se zkušenostmi s marihuanou, je na tom ještě hůře, a to na jejím území přitom platí zákaz prodeje i přechovávání marihuany. V rámci počtu mladistvých užívajících marihuanu za předcházející měsíc obsadilo Nizozemí 5. místo z 35 států, které se studie ESPAD účastnily. Zarážející je věk prvního užívání marihuany, který je velmi nízký. 6 % nezletilých v Nizozemí uvádí první zkušenost s marihuanou ve 13 letech nebo dříve.

Účinnost zákazu prodeje marihuany v coffee shopech mladistvým do 18 let věku je často předmětem sporu. Velké procento mladistvých v rámci různých průzkumů uvádí, že si lze v coffee shopu marihuanu bez problému koupit. „V roce 2001 si dotázaní ve věku mezi 12 a 18 lety opatřovali marihuanu primárně od kamarádů a známých (46 %) a v coffee shopech (37 %), zatímco dotázaní starší 18 let si opatřovali marihuanu primárně v coffee shopech (47 %) a až potom od přátel a známých (36 %). Je zajímavé, že tolik nezletilých uvádí jako zdroj marihuany coffee shopy, ve kterých má být dodržován zákaz prodeje marihuany mladším 18 let “ (Yacoubian, 2007, s. 28). Ačkoli je vstup do coffee shopů povolen až od 18 let, mezi školou povinnou populací 17letých či mladších dospívajících nahlásilo dle Monshouwer a Van Laar (2011, s. 151) 19 % těch, kteří užívali v minulém roce marihuanu, že ji koupili v coffee shopu, často pouze jedenkrát (8 %). Většina současných nezletilých uživatelů marihuany uvádí, že ji získávají od kamarádů (40 %) nebo že požádají jiné, aby jim ji koupili (26 %).

Co se týká tvrdých drog, dá se říci, že teorie vstupní drogy byla skutečně oslabena oddělením měkkých drog volně dostupných v coffee shopech od drog tvrdých. „V rámci nizozemské dospělé populace je množství uživatelů tvrdých drog (kromě extáze) menší než je evropský průměr. (…) Studie ESPAD z roku 2007 ukázala, že počet uživatelů ilegálních drog (jiných než marihuana) není v Nizozemí příliš vysoký. S výsledkem 7 % celoživotní prevalence  se nizozemští 15letí a 16letí umístili na 21. místě z 36 států “ (Monshouwer a Van Laar, 2011, s. 153).

Ačkoli je evidován vysoký počet mladistvých, kteří si kupují marihuanu v coffee shopech nedodržujících AHOJ-G kritéria (především zákaz prodeje mladistvým), procento uživatelů tvrdých drog je uspokojivě nízké a můžeme tedy předpokládat, že nizozemská politika snižování rizik je úspěšná ve snaze zamezit styku uživatelů měkkých drog s prodejci drog tvrdých.“

Zdroj: GINTEROVÁ, Nikola. NIZOZEMSKÝ PŘÍSTUP K MARIHUANĚ A JEHO APLIKACE NA ČESKÉ PROSTŘEDÍ. Brno, 2017. Bakalářská práce. MASARYKOVA UNIVERZITA, PEDAGOGICKÁ FAKULTA, KATEDRA OBČANSKÉ VÝCHOVY. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Radim Štěrba, Ph.D., DiS.