„Součástí květnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly otázky zaměřené na návykové látky. Respondentům byla dána k posouzení přijatelnost konzumace vybraných látek a jejich zdravotní rizikovost. Drtivá většina dotázaných považuje za morálně přijatelnou občasnou konzumaci kávy a alkoholu. Proti občasnému užívání tabákových výrobku pak nic nenamítají více než dvě třetiny dotázaných, zatímco v případe marihuany je většina lidí proti.

Technické parametry

Termín terénního šetření: 6. 5. – 13. 5. 2013

Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve veku od 15 let

Počet dotázaných: 1062

Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem

Zpracoval: Milan Tuček

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek. Znění otázky: „Je podle Vás morálně přijatelná konzumace následujících látek? Pokud ano, za jakých okolností?“

Graf 1: Morální přijatelnost konzumace vybraných látek

Dotázaní nemají prakticky žádné výhrady vůči kávě. Její užívání je přijatelné pro 97 % lidí („přijatelná pravidelná + občasná konzumace“) a shovívavě je pohlíženo i na alkohol (94 %). V případe tabákových výrobku zastává shodný názor již pouze 73 % respondentu. Zajímavé je tak srovnání postoje k alkoholu a tabáku. Byt je občasná spotřeba alkoholických nápojů tolerována více než konzumace tabáku, po započítání pouze těch respondentů, kteří považují za přijatelnou pravidelnou spotřebu, se situace obrací. Tabák má ve srovnání s alkoholem jak více skalních zastánců, tak více odpůrců. Do rozložení odpovědí se muže promítat fakt, že na veřejnosti představují kuřáci zátěž pro své okolí prakticky vždy bez ohledu na množství denně vykouřených cigaret, na druhou stranu těžký alkoholik znamená pro své okolí bezpochyby vetší problém než silný kuřák.

Ostatní látky jsou již tolerovány o poznání méně, čímž se potvrzuje jejich postavení ve veřejném diskurzu, v němž jsou na rozdíl od výše jmenovaných látek prakticky bez výjimky označovány jako „drogy“. Relativně nejlépe je v této skupině hodnocena marihuana (29 % „přijatelná pravidelná + občasná konzumace“), u které by navíc pouhé vyzkoušení tolerovalo dalších 32 %. Následují extáze (4 %), pervitin (2 %) a heroin (1 %).

Oproti roku 2009, kdy byla položena stejná otázka, se s výjimkou názoru na konzumaci marihuany, nic nezměnilo. U marihuany se zastoupení odpovědí, že je morálně přijatelná občasné konzumace zvýšilo o 10% (o více než třetinu), navíc přibyla 3% v odpovědi schvalující vyzkoušení. Naopak o 12% poklesl zcela odmítavý názor. Je zjevné, že konzumace či vyzkoušení marihuany se již staly pro většinu populace přijatelné a tento normalizační trend bude pravděpodobně pokračovat i do budoucna. Netýká se avšak pravidelné konzumace, kde je marihuana vnímána stále jako nebezpečná návyková droga.

K užívání jednotlivých látek jsou obecně tolerantnější muži. Největší rozdíl se týká alkoholu, kde považuje pravidelnou konzumaci za přijatelnou 20 % mužů a pouze 12 % žen. Významný rozdíl je i u konzumace marihuany, kterou za zcela nepřijatelnou považuje 32 % mužů a 40 % žen.

Výrazný generační rozdíl panuje ohledně pohledu na marihuanu, jejíž konzumaci považuje za zcela nepřijatelnou 53 % dotázaných starších 60 let. Ve věkové kategorii 45-59 let marihuanu zcela odmítá 38 % lidí. Na druhé straně se stejným způsobem vůči marihuaně vymezuje pouze 23 % oslovených ve věku 20-29 let a 18 % teenageru z kategorie 15-19 let. Během čtyř let zde ovšem došlo k výraznému posunu k vetší toleranci především u nejstarších generací (zhruba o 15 % bodu v kategorii „zcela nepřijatelná“), čímž se generační propast o dost zmírnila.“

Zdroj: Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek – kveten 2013. 1. Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV CR, 2013.