Veřejnost a konzumace vybraných návykových látek – díl 3.

„Dále byla respondentům dána k posouzení otázka trestního postihu. Znění otázky: „Měl by být trestnímu postihu vystaven člověk, který je přistižen při následujících činnostech? a) Pěstování marihuany za účelem dalšího prodeje, b) pěstování marihuany za účelem vlastní spotřeby, c) výrobě drog, jako je např. heroin, pervitin, extáze za účelem dalšího prodeje, d) prodej drog, jako je marihuana, hašiš, e) prodej drog, jako je např. heroin, pervitin, extáze, f) užívání marihuany, hašiše, g) užívání marihuany, hašiše k léčebným účelům, h) užívání drog, jako je např. heroin, pervitin, extáze.“

Graf 3: Měly by být trestně stíhány vybrané druhy chování?

Nejkritičtěji se dotázaní staví k prodeji drog. S trestním postihem za prodej tzv. tvrdých drog souhlasí 97 % dotázaných („rozhodne + spíše ano“), v případě marihuany a hašiše pak 90 % oslovených. Stejně tak je silně odsuzována samotná produkce omamných látek. Výrobu tvrdých drog by sankcionovalo 96 % respondentů, u marihuany není podíl o mnoho nižší (87 %). Navíc celá řada oslovených by nic nenamítala, pokud by byla postavena mimo zákon i samotná konzumace. Zejména u tvrdých drog je tento postoj velmi rozšířený (83 %), k užívání tzv. měkkých drog jsou lidé jen o něco shovívavější (57 %). Z nabídnutých možností tedy většina považuje za tolerovatelné pouze užívání konopí k léčebným účelům (83 % „spíše + rozhodne nestíhat“), případně pěstování marihuany pro vlastní spotřebu (73 %).

Během čtyř let. Které dělí oba dva výzkumy, nedošlo k žádnému názorovému posunu, co se týče kriminalizace výroby, prodeje či konzumace tvrdých drog. U všech položek týkajících se marihuany a hašiše se zhruba o 5% snížil podíl respondentů, kteří jsou „rozhodně“ pro kriminalizaci. Nejvýraznější změna byla zaznamenána u léčebného užívání marihuany, kde v roce 2009 bylo „rozhodně“ proti kriminalizaci jen 39 % dotázaných (letos 48 %).

K postojům ke drogám je třeba doplnit, že téměř polovina (48 %) dotázaných má mezi svými přáteli, známými uživatele konopných drog, pětina pak uživatele tvrdých drog. Na tyto zjištující otázky zhruba 10 % dotázaných odpovědělo „nevím“, což muže znamenat, že reálných uživatelů mezi přáteli a známými je ještě více. Sami za sebe respondenti uvedli, že třetina užila někdy konopné drogy (32 %) a 4 % tvrdé drogy.

Rozdíl mezi generacemi jsou ovšem propastné: mezi teenagery má 81 % kamarády, kteří kouří marihuanu (54 % z nich konzumaci marihuany uvedlo i o sobě), kdežto mezi staršími generacemi podíl zhruba rovnoměrně klesá na 22 % známých v případě respondentů nad 60 let (z nich 12 % má vlastní zkušenost s marihuanou). U tvrdých drog je sice podíl konzumentu mezi známými zhruba poloviční – teenageři mají mezi kamarády 41 % konzumentu, senioři 7 % – ale generační propast je srovnatelná. Teprve z těchto dat je zřejmé, jak masivní trend (hrozba) je v oblasti konzumace drog a s čím musíme počítat v blízké budoucnosti.

Pochopitelně vlastní užívaní konopných drog, užívání měkkých nebo tvrdých drog mezi kamarády a známými výrazně změkčuje postoje ke kriminalizaci uživatelů drog, k pěstování marihuany, i k prodeji měkkých drog (dochází ke snížení zhruba o 10-15 procentních bodu v krajním souhlasu s kriminalizací). Co se téměř nemění je postoj k výrobě a distribuci tvrdých drog.

Tolerance k měkkým drogám (k marihuaně) bude s největší pravděpodobností v čase narůstat (viz předchozí zjištění o generačních rozdílech).“

Zdroj: Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek – kveten 2013. 1. Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV CR, 2013.