V dnešní pokračování článku z minulého týdne budeme pokračovat v povídání o „nekonečných možnostech využití konopí.

Stavebniny

Stavebnictví je dalším z odvětví, kde se uplatňují materiály z konopného vlákna i z pazdeří. Pazdeří je vynikající alternativou dřeva, která navíc dřevo svými vlastnostmi v mnohém převýší. Z pazdeří lze zhotovit desky sendvičového typu, které jsou lehčí, pružnější a pevnější než jejich dřevěné alternativy a jsou vhodné jako stavební materiál, ale také pro výrobu nábytku, přívěsů či lodí. Konopné pazdeří se spolu s vláknem používá jako stavební nebo izolační materiál. Francouzská společnost ISOCHANVRE si dokonce nechala patentovat stejnojmenný materiál z konopí podobný betonu. Tento materiál vyrábí zvápněním drti z konopných stonků, smícháním s vodou a zhutněním. Výborně tepelně i hlukově izoluje, propouští páry, nehoří, je nepoživatelný pro hlodavce, termity a hmyz, odpuzuje a odvádí vodu, je lehký a trvanlivý. Používá se pro podlahy, stropy a omítky. V Evropě je již z tohoto materiálu postaveno několik stovek domů a další přibývají. Vhodné jsou i k rekonstrukcím tradičních hrázděných staveb. Další možností pro stavebnictví je výroba nepálených jílových cihel s podílem pazdeří pro vnitřní vyzdívky. Pazdeří obalené asfaltem se používá jako izolační vrstva na podlahy. Konopná vlákna jsou zdravotně nezávadnou náhradou skelné či minerální vaty. Vlákna ošetřená ohnivzdornou látkou se mohou jednoduše foukat mezi stěny. Oproti izolace ze skelné vaty nedráždí plíce ani pokožku. V Německu vyrábí firma Thermo-Hanf izolační konopné rohože vysoké kvality. Na své výrobky obdržela certifikát ekologické nezávadnosti. Kromě konopí obsahují rohože 5 % polyesterových vláken pro zvýšení kompaktnosti. U izolací polské firmy Steico je umělá složka nahrazena škroby.

Konopí je také stále silnějším hráčem na poli výroby plastických hmot. Lze z něj vyrobit nepřeberné množství lisovaných výrobků jako květináče, kreditní karty, automobilové díly, nábytek či hračky. V Anglii lze zakoupit konopné snowboardy, skateboardy, lodě i létající talíře. Konopné plasty obsahují najemno nasekané vlákno nebo pazdeří vyplněné přírodní pryskyřicí, škrobem nebo umělými plnidly polyesterem či polypropylenem. Jejich velkou výhodou je nižší hmotnost a recyklovatelnost. Výrobky lze až 7x recyklovat a 100 % přírodní plasty se také úplně biologicky rozloží. Zatím asi nejblíže ideálu jsou při výrobě plastů Australané. Společnost Zelfo vyrábí 100 % přírodní plast z různých rostlinných vláken tzv. bezodpadovou („zero waste“) cestou za využití obnovitelných zdrojů energie. Konopný materiál nazvaný „Hemp stone“ si svůj název vysloužil jedinečnou tvrdostí a odolností, která je však kombinovaná s vynikajícími izolačními a akustickými vlastnostmi. Proto se z něj dokonce vyrábějí hudební nástroje a nábytek atraktivních designů. Největším odběratelem vlákenných „biokompozitů“ je ovšem automobilový průmysl. V roce 2005 německé automobilky spotřebovaly ve výrobě 19 000 tun rostlinných vláken a z tohoto množství připadlo na konopí asi 2000 tun. V jednom voze Mercedes třídy E je až 30 kg rostlinných vláken. Ve formě lisovaných biokompozitů nalézáme konopná vlákna ve výplních dveří, palubních deskách atd. Tato technologie se nepoužívá jen u našich sousedů v Německu, ale i v jiných státech ve světě například ve Francii, Švédsku, Íránu, Indii a Číně. V jednom čínském automobilu značky Brilliance tvoří vlákenné kompozity 80 % interiéru. Čínská firma Yunnan Industrial Hemp Inc. ve velkém použila směsová konopná okna či podlahové krytiny při olympijských hrách v Pekingu!

Další použití vláken

Netkané konopné a lněné textilie se používají jako mulčovací folie, zahradnické textilie a geotextilie pro zpevňování svahů. Pazdeří se hojně používá jako stelivo pro zvířata, v EU se 90% produkce konopného pazdeří používá k těmto účelům. Dokáže totiž nasát až pětinásobek vlastní hmotnosti, je antiseptické a pohlcuje zápach. Volné pazdeří se může použít i jako zahradnický substrát, jelikož zabraňuje vysychání půdy a dodává do ní minerály. Vlákna se ve směsích s uhlíkem prosadila jako náhrada azbestu v brzdovém a spojkovém obložení. Schopnost zachycovat nečistoty se využívá při výrobě technických filtrů.

Olejové výrobky

Barvy, laky, fermeže

V roce 1935 se v USA spotřebovalo 58 000 tun konopného semene pro výrobu barev, živic, laků, tmelů a fermeží, postupem času se ovšem toto číslo stále více snižovalo. Konopný olej rychle vysychá, a proto se přidával do nátěrů k urychlení schnutí, napouštělo se jím dřevo a používal se k výrobě tiskařských i uměleckých barev. Průmyslovým olejem se rovněž mazaly stroje a jiné pohyblivé části, využité bylo i domácnosti – mazání pantů u dveří.

Linoleum

Pod slovem „linoleum“ si dnes obvykle představíme měkčené PVC, které je ovšem ze zdravotního hlediska velice nebezpečný materiál, z jehož povrchu se při styku s tělními tekutinami uvolňují ftaláty, což jsou látky, které působí negativně na náš reprodukční a imunitní systém i nervovou soustavu. Tento materiál není možné recyklovat a je proto spalován ve speciálních spalovnách vybavených filtry na zachytávání dioxinů, které se z PVC uvolňují. Původně ovšem slovo linoleum odkazovalo na podlahovou krytinu vyrobenou z lněného oleje smíchaného s kousky stonků a plev, line znamená len a oleum znamená olej. Linoleum a další podobné hmoty lze vyrobit také z konopného oleje.

Čisticí prostředky

Konopí lze také dobře využít pro výrobu pracích a čisticích prostředků. Z konopného oleje se získávají tensidy, čili látky aktivní při praní. Některé evropské společnosti již vyvinuly účinné přírodní prací prostředky, které namísto ropy obsahují konopný olej. Konopné čisticí prostředky jsou biologicky zcela odbouratelné. Neobsahují chemické látky, a nezatěžují životní prostředí.

Energie a biomasa

V posledních letech roste trend v pěstování energetických rostlin. K u nás pěstovaným druhům patří vedle konopí i lnička, karambe, saflor a některé robustní typy trav jako ozdobnice čínská (Miscanthus) a lesknice rákosovitá, šťovík krmný, topinambur a rychle rostoucí dřeviny hlavně vrby a topoly. K výrobě tepla nebo elektřiny při spalování biomasy lze v případě konopí využít pazdeří, prach zachycený při zpracování stonků, olej i pokrutiny, což je odpad vzniklý při lisování oleje ze semen. Jako palivo lze využít celulózové odpady z výroby přeměněné na etanol nebo pyrolitický olej. Pálení celých stonků či celých semen je vzhledem k jejich užitným vlastnostem nepříliš vhodné. Výhřevnost pazdeří dosahuje 18 GJ/t. Nejčastěji se používá lisované do briket či pelet. Při průměrné spotřebě 80 GJ tepla za rok může jeden hektar konopí zajistit topivo na sezónu pro jeden rodinný dům. Výhřevnost pokrutin je díky k obsahu oleje až 10 x vyšší. Pro vysokou výživovou hodnotu se jich ovšem pro energetické účely příliš nevyužívá. Olej lze spalovat dokonce i v mírně upravených naftových motorech. Lze z něj také zpracovat bionaftu a spalovat přímo bez úprav. Bionafta nabízí stejný motorový výkon a úsporu pohonných hmot. Navíc snižuje kouřivost motoru, emise oxidu siřičitého i oxidu uhelnatého. Důsledky úniku bionafty jsou ve srovnání s naftou zanedbatelné, jelikož 98 % bionafty se rozloží do 21 dnů.

KLVAŇOVÁ, Linda a Michal RUMAN. Konopí – staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008. ISBN 978-80-254-1825-3.