„ Konopí seté je jednoletá rostlina dorůstající výšky 60 – 400 cm v závislosti na odrůdě a podmínkách. Rostliny odrůd technického konopí jsou většinou nepříliš větvené, s vstřícnými listy a dlouhým řapíkem. Odrůdy pěstované pro produkci drogy jsou většinou nižšího vzrůstu, s výrazným větvením spíše keřovitého charakteru. Listy jsou dlanitě složené z tří až mnoha užších kopinatých lístků s pilovitým okrajem. Stonek konopí je tvořen dřevnatým jádrem, v kterém se u starších částí rostliny tvoří středová dutina, obaleném vrstvou lýka (viz obrázek).

Životní cyklus trvá zhruba 5-6 měsíců, vývoj květu začíná přibližně po 3-4 měsících. Konopí je krátkodenní rostlina, kvetení lze tedy v laboratorních podmínkách indukovat fotoperiodou kratší než 12 hodin. Toho je masivně využíváno při tzv. pěstování rostlin pod umělým osvětlením, techniky zaměřené především na výrobu marihuany.

Přirozeně se konopí nachází ve dvoudomých populacích s poměrem pohlaví 1 : 1, kde je výskyt jednodomých jedinců malý, cca 10-20 rostlin na hektar. Jsou známy i čistě jednodomé varianty. Dvoudomé odrůdy se vyznačují výrazným pohlavním dimorfismem. Samčí rostliny jsou většinou vyšší, nenesou tolik listů a rychleji dozrávají. Květenství samčí rostliny je převislá lata. Samičí rostlina má úžlabní květenství, vyvíjí se na vrcholku rostliny nebo jejích bočních větvích. Plodem je nažka. Konopí produkuje velké množství pylu, většinou rozšiřovaného větrem. U jednodomých rostlin jsou obě květenství přítomna na jedné rostlině, typicky je samičí květ umístěn výše (viz obrázek).

Chromozomální sada obsahuje devět párů autozómů a jeden pár pohlavních chromozómů: X a Y. Samčí pohlaví je určeno kombinací XY a samičí kombinací XX, obdobně je tomu u blízce příbuzné rostliny chmele Humulus Lupulus. Výsledné pohlaví rostliny ale může být do značné míry ovlivněno i prostředím ve kterém se nachází. Porovnáním poměru pohlaví třech různých odrůd v kontrolním médiu a v médiích obohacených o soli těžkých kovů bylo zjištěno, že konopí je snadno ovlivnitelné k vychýlení rovnováhy ve prospěch jednoho pohlaví, tzv. feminizaci nebo maskulinizaci. Při obohacení média o soli CuSO4 a ZnSO4 převyšoval počet samičích rostlin zhruba o čtvrtinu (25-28%) v porovnání s kontrolním médiem. Použití Pb(NO3)2 zase vedlo k maskulinizaci populace, poměr samců byl o více než 30 % vyšší než v kontrolním médiu. Mechanismus působení pravděpodobně souvisí se změnou fytohormonální rovnováhy v médiích s těžkými kovy. Soldatova a Khryanin (2010) naměřili výrazné změny v koncentracích zeatinu a GA. Lze tedy předpokládat, že tyto fytohormony ovlivňují výsledný pohlavní projev rostlin konopí.

Konopí produkuje sekundární metabolity. Vzhledem k psychoaktivním účinkům některých z nich byly vždy v popředí výzkumu druhu Cannabis sativa. Jejich současné klinické využití je zejména v léčbě roztroušené sklerózy a využívají se také pro potlačení nevolnosti při chemoterapiích, potenciální využití se zkoumá pro léčbu Alzheimerovy choroby a rakoviny. Léky vyrobené z metabolitů konopí (Marinol, Bedrobinol, Sativex…) jsou již na předpis dostupné v USA a některých zemích Evropské Unie, od roku 2011 je v ČR pro pacienty s roztroušenou sklerózou zaveden Sativex. U technického konopí převládá tendence syntézu některých metabolitů utlumit.“

Zdroj: ŠIRL, Marek. Využití biotechnologických metod při pěstování technického konopí (Cannabis sativa L.). Praha, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce RNDr. Sylva Zelenková, CSc.