Vlastnosti konopí setého část 2.

„Na základě spektrometrických měření bylo z listů konopí izolováno přes 400 různých chemických metabolitů. Z tohoto počtu se jich přibližně 70 přirozeně vyskytuje pouze v konopí, odtud také jejich název: kanabinoidy. Chemicky se jedná o terpenofenolické látky, s 21 uhlíky, které se do svojí neutrální formy dostávají dekarboxylací kyseliny. Dekarboxylace může probíhat po určitém čase spontánně, může být indukována vyššími teplotami, UV zářením a zásaditým prostředím. Nejvýznamnější co do četnosti výskytu jsou kanabidiol (CBD), Δ9-tetrahydrocannabinol (Δ9- THC) jemuž je přičítána psychotropní aktivita, kanabigerol (CBG) a kanabichromen (CBC). Jejich vzájemný poměr také určuje chemotyp konkrétní rostliny konopí. Rozlišujeme tři základní chemotypy podle koncentrací dvou hlavních kannabinolů a jejich vzájemného poměru. Jsou to tzv. drug-type varianta s nízkým poměrem CBD/THC, vzhledem k vysokému obsahu THC, varianta s vyváženým poměrem CBD/THC a varianta fibre-type s převahou CBD a hodnotami THC mnohdy nezaznamenatelnými pomocí analytických metod.

Biosyntéza kannabinolů je velmi dobře prozkoumána. Jejich prekurzorem je kanabinogerylová kyselina (CBGA), která může vzniknout více cestami, zmapována je její syntéza za pomoci polyketid syntázy. Z CBGA jsou pomocí příslušných syntáz odvozeny kannabinolové kyseliny THCA, CBDA nebo CBCA a z nich potom další metabolity. Z výše uvedeného vyplývá, že rozdílem mezi drug-type a fibre-type kultivary konopí je aktivita THCA syntázy, jež zásadním způsobem ovlivňuje přítomnost psychoaktivního metabolitu Δ9- THC. Její činnost byla pomocí zobrazení její exprese lokalizována do žláznatých trichomů nacházejících se na květenství samičích rostlin, v menší míře i na listech a stonku. Jedná se o molekulární potvrzení běžně známého faktu. Velká pozornost byla věnována i genu pro THCA syntázu. Gen čítá 1635 nukleotidů a kóduje 545 aminokyselin, z nichž 28 je signálních, v knihovně GenBank je k dohledání pod kódem AB057805.

Příčina tvorby sekundárních metabolitů u konopí není doposud zcela objasněna. Pravděpodobně se jedná o schopnost umožňující rostlině vyrovnat se s různou stresovou zátěží. Je typické, že slunné počasí a tedy i zvýšená fotoradiace u rostlin konopí zvyšuje produkci kanabinoidních metabolitů, je tedy pravděpodobné, že kanabinoidy mohou fungovat jako pohlcovače UV záření. V pokusech s osvitem rostlin UV-B zářením se podařilo prokázat, že drug-type odrůdy přirozeně produkující THC, reagují zvýšením jeho koncentrace, nezměněná však zůstává koncentrace ostatních kanabinoidů. U odrůd fiber-type, obsahující THC v malých koncentracích nebo vůbec, byly změny zanedbatelné. Následné měření stability kanabinoidů v pryskyřici sebrané z mladých listů rostlin, prokázalo stabilitu THC. Po sedmidenním osvitu UV-B zářením byl naměřen úplný rozpad CBD, naproti tomu koncentrace CBC a THC zůstávaly neměnné. Obecně známo je též, že odrůdy vyskytující se blíže rovníku, tedy míst s vyšším podílem UV-B záření, jsou bohatší na celkový obsah kanabinoidů než rostliny rostoucí ve vyšších zeměpisných šířkách. Výše uvedené patrně platí i pro vyšší nadmořské výšky.

Ve studii na 10 různých stanovištích v Kansasu byla zaznamenána změna koncentrace THC v závislosti na lokalitě. U nehostinných stanovišť, na kterých se musely rostliny vyrovnávat s větší stresovou zátěží, byla i koncentrace THC vyšší (v rozmezí od 0.012 do 0.49%). Stanoviště byla hodnocena podle hodnocena dostupné vlhkosti, obsahu živin a celkového charakteru půdy. Byla pozorována také zajímavá pozitivní korelace mezi kompeticí rostlin na stanovišti a vzrůstající koncentrací THC.

Zvýšení produkce THC je tedy univerzální odpovědí rostlin na stresové podmínky. Lze předpokládat, že mutace umožňující rostlině vytvářet THCA syntázu poskytovala dané rostlině výhodu ve vnitropopulační kompetici a byla tedy fixována. K vývoji variant s různými obsahy jednotlivých kanabinoidů tedy nejspíš vedla schopnost rostlin produkující THC lépe se přizpůsobit prostředí a přenést své vlohy na potomstvo. Teorii, že jednotlivé chemotypy konopí vznikly nezávisle na lidské činnosti a pravděpodobně ještě dříve, než je lidstvo začalo intenzívně šlechtit, vyslovil i Karl W. Hillig (2005).“