Vliv marihuany na psychiku při dlouhodobém užívání

„Poruchy paměti jsou prokazatelné pouze u krátkodobé paměti. Prozatím nejsou uspokojivě vysvětleny další související faktory (motivace jedinců k testování, vliv zbytků akutní intoxikace, celková labilita psychiky vlivem intenzivního užívání látky). Poruchy soustředění a pozornosti jsou prokázány, ovšem opět není uspokojivě zodpovězena otázka míry kolísání poruch mezi sledem po sobě jdoucích intoxikací ani otázka vratnosti těchto poruch. Je možná určitá emoční oploštělost – byla prokázána u dlouhodobých uživatelů konopí, má poměrně stabilní charakter. Nebyla prokázána nevratnost v případě přerušení užívání látky. Narušení motivace a motivačních faktorů je prokazatelné (prokrastinace). Není však uspokojivě zodpovězena otázka role a podílu dalších souvisejících faktorů Popsáno je množství případů dlouhodobých uživatelů konopí schopných relativně normálního fungování ve společnosti i ve vedoucích funkcích a náročných profesích vyžadujících výrazný duševní výkon. Provokace depresí či psychóz v důsledku dlouhodobého užívání konopí je považována za potenciálně velmi významný spouštěcí mechanismus jak u depresí, tak u poruch schizofrenního okruhu výhradně u biologicky i jinak predisponovaných jedinců. Rozvoj toxické psychózy je stále zahalen řadou nezodpovězených otázek. Hlavní názorový proud předpokládá možnosti vzniku a rozvoje těchto poruch, u nichž se předpokládá krátký průběh (dny až 3 týdny), rychlé odeznění a výrazná převaha pozitivních příznaků (bludy a halucinace).

Definice „dlouhodobého„ užívání

Mezinárodní klasifikace nemocí říká, že při dlouhodobém užívání je pro jedince užívání nějaké látky přednost před jiným jednáním, kterého si dříve cenil více. Jako ústřední charakteristiku onemocnění označuje touhu (často silnou, přemáhající) užívat psychoaktivní látku nebo látky (drogy včetně alkoholu, tabáku a někdy i třeba relativně bezpečně vnímané kávy). Odpovídajícím pro označení síly touhy by mohlo být slovo žádostivost nebo chtíč. Touhu užívat drogy si jedinec uvědomuje (i když ji nemusí přiznávat) a snaží se často užívání kontrolovat, nebo i zastavit; často však neúspěšně.

Závěr

Potvrdilo se, že jednotlivé následky dlouhodobého konzumování marihuany se nejčastěji projevují zlenivěním, nechutí dělat povinnosti. Uživatelé na sobě nepociťují změny a ani na ně nejsou upozorňováni okolím. Je tedy pravdou, že marihuana má vliv na psychiku jedince z dlouhodobého hlediska – ale intenzita tohoto vlivu je spojena s konzumací dalších drog, sociálním postavením a hlavně biologickým předpokladem k labilitě atd. Marihuana nadále zůstává na seznamu zakázaných látek, ale čím dál více vědců si uvědomuje její léčivé schopnosti a možnosti, kterými může těžce nemocným rakovinou a dalšími chorobami ulevit od bolesti a vrátit chuť do života. Na to, jak veliký vliv má marihuana na psychiku se bude muset udělat ještě spousta výzkumů, aby se něco jednoznačně potvrdilo, protože výsledky, které jsou k dispozici teď, potvrzují minimální procento těchto poruch. Na jednu stranu je to rostlina, která má v sobě neuvěřitelný léčebný potenciál, ale doposavad nepotvrzené riziko které by s její legalizací přicházelo.“

Zdroj: MAREK, Jan. Marihuana a vliv na psychiku z pohledu dlouhodobého užívání. Brno, 2015. Seminární práce.