Vymezení a rozbor drogových deliktu podle nového trestního zákoníku

„Podle Novotného lze obecně vymezit čtyři skupiny trestných činů, jichž se typicky nealkoholový toxikomani dopouštějí. Největší skupinu tvoř trestné činy, jejichž cílem je vytvořit nabídku drog (ustanovení § 283-286 TrZk) nebo poptávku po nich (ustanoven § 287 TrZk). Dále jsou to trestné činy páchané pod vlivem drog nebo během problémového abstinenčního období (typicky trestné činy proti majetku, proti životu a zdraví, proti svobodě a lidské důstojnosti), trestné činy zaměřené na získání drog (většinou majetkové trestné činy) a trestné činy páchané na samotných závislých (nejčastěji trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti). Násilná kriminalita toxikomanů není však obecně příliš častá.

V následujících článcích věnujeme pozornost drogovým deliktům v užším smyslu, tzn. první výše jmenované skupině. Skutkové podstaty těchto deliktu nalezneme ve zvláštní části trestního zákoníku, a to v sedmé hlavě (trestné činy obecně nebezpečné), dílu prvním (trestné činy obecně ohrožující). Současná česká trestněprávní úprava OPL vychází z pramenu mezinárodního pravá, z nichž nejvýznamnějšími jsou protidrogové úmluvy OSN – Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961 (a v dalším znění z roku 1972) a Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971.

V dalších rozborech vycházíme z Šamalova komentáře k trestnímu zákoníku. Společným objektem všech pěti drogových deliktu je zájem na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení (proto jsou také zařazeny v odpovídající části trestního zákoníku o obecném ohrožení). Pachatelem těchto činů může být teoreticky kdokoli – fyzická osoba a od roku 2012 také osoba právnická.“

Zdroj: PELIKÁNOVÁ, Zuzana. Možnosti a limity postihu za drogové delikty podle nového trestního zákoníku. Brno, 2017. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra trestního práva. Vedoucí práce Doc. JUDr. Josef Kuchta, CSc.