„Konopí je spolu s lnem hlavní rostlinou pěstovanou v Evropské Unii pro využití v průmyslu. Pro srovnání uvádím pěstební plochy lnu a konopí, v roce 2004 byl len pěstován přibližně na 125000 ha a konopí zhruba na 15500 ha, v roce 2006 len obsáhl plochu 105025 ha a konopí 14577 ha. V ČR bylo v roce 2008 oseto 1530 ha v roce 2010 pouze 142ha. Pěstování konopí je finančně dotováno Evropskou Unií.

Mezi hlavní přednosti konopí patří rychlý a efektivní nárůst rostlinné hmoty v relativně krátkém čase. Kombinací pěstebních podmínek a vhodně zvolené odrůdy lze docílit výnosu až 25 t suché nadzemní hmoty na jeden hektar, z které je možné získat až 12 t celulózy. To je samozřejmě ovlivněno aktuálním počasím daného roku. V ČR je statistický výnos kolem 10 t suché hmotnosti na hektar.

Vlákno je většinou cílový produkt pěstování konopí, dále zpracovávaný pro výrobu textilu a lan nebo může být přidáváno jako pojivový prvek do kompozitních materiálů. Hlavní přednosti jsou velice malý průměr a zároveň velmi vysoká pevnost v tahu (44 kN . tex-1 při průměru 0.25 mm) a také velmi nízká hmotnost. Uvedených hodnot bylo dosaženo při hustotě pěstovaných rostlin 350 ks . m-2. Hustota pěstovaných rostlin je vedle vhodně zvolené odrůdy dalším faktorem ovlivňujícím kvalitu vlákna. Rostliny více seskupené tvoří delší a tenčí vlákna při zachování dostatečné pevnosti v tahu. Ideální pěstební hustota se jeví zhruba 300 rostlin na m2. Vlákna konopného lýka jsou odvozena od cévních svazků stonku a jsou tvořena množstvím elementárních vláken. Elementární vlákno je tvořeno jednotlivými pericyklickými floémovými buňkami délky 20-50 mm. Jejich buněčná stěna je složena z rozdílných vrstev tvořených celulózou, hemicelulózou, ligninem a pektinem. Sekundární buněčná stěna, která tvoří většinu z buněčné stěny těchto buněk, je složena převážně z celulózy a hemicelulózy a pouze z malého množství ligninu a pektinu. Proces tvorby primárního vlákna u konopí je nyní intenzívně zkoumán pro svůj potenciál ve zlepšování užitých vlastností konopí pomocí biotechnologických metod.

Zbytkovým produktem při extrakci vlákna je pazdeří, drť dřevnatého jádra stonku. Pazdeří z konopí je lehčí než podobný materiál z jiných přírodních látek, je velmi porézní a má vysokou izolační účinnost. Lisované desky z pazdeří jsou využívány jako tepelná izolace ve stavebnictví, je i součástí tzv. konopného betonu, lehkého stavebního materiálu.

Polní rotace plodin je další významná oblast využití konopí. Při polních pokusech bylo zaznamenáno úplné potlačení růstu patogenní houby Verticillium dahliae a také stagnace populací půdních nematod druhu Meloidogyne chitwoodi. Za předpokladu možnosti následného zpracování je konopí ideální rostlina pro polní rotace ozdravující půdu.

Produkce energie získaná spalováním biomasy rostlin konopí je další potencionální oblast využití. Vzhledem ke svým vlastnostem (rychlý nárůst hmoty, odolnost vůči prostředí, vysoká výhřevnost) je takřka ideální jednoletou energetickou plodinou. Technika pěstování konopí na spalitelnou biomasu zahrnuje dřívější setí (březen) a nižší hustotu rostlin na hektar, je tedy odlišná od metod používaných při pěstování na vlákno. Vysoce efektivní se také jeví přeměna konopné biomasy na etanol a metan. Použitím optimalizovaného postupu výroby lze dosáhnout produkce 2600-3000 litrů etanolu a zhruba 3000 m3 metanu z jednoho hektaru osetého konopím, další optimalizace postupu jsou intenzivně zkoumány.“

Zdroj: ŠIRL, Marek. Využití biotechnologických metod při pěstování technického konopí (Cannabis sativa L.). Praha, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce RNDr. Sylva Zelenková, CSc.