„Olej získaný lisováním konopných semen má uplatnění ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Využívány jsou také extrakty z konopných květenství. Obsahují totiž některé látky výrazně potlačující mikrobiální aktivitu, například účinně inhibují růst grampozitivních bakterií s patogenním působením v trávicím traktu.

Fytoremediace je velmi aktuální téma uvažované při uplatnění technického konopí. Experimentálně bylo zjištěno, že konopí snese vysoké koncentrace některých těžkých kovů, aniž by to výrazněji ovlivňovalo jeho růst. Také stavba rostliny je takřka ideální pro fytoremediace. Relativně snadno skliditelná nadzemní část rostliny, má dostatečnou hmotu schopnou hromadit těžké kovy. Kořenový systém zase obsáhne poměrně velkou plochu, ze které může těžké kovy čerpat. V polních podmínkách může dorůst až 2 m hluboko, běžně dorůstá hloubky kolem 130 cm. Většina hmoty kořenového systému se však nachází v hloubce do 50 cm, odkud je tedy sání polutantů nejúčinnější. Další výhodou konopí je odolnost vůči více těžkým kovům. Půdy v průmyslových oblastech totiž většinou bývají zamořeny více polutanty zároveň. Konopí relativně dobře akumuluje olovo (Pb) kadmium (Cd) a nikl (Ni) a je schopno vyrovnat se s jejich vysokými koncentracemi v kořeni, bez zaznamenatelných změn snese 800 mg Cd na kg suché hmotnosti. Naproti tomu je znát pokles vitality rostliny při koncentracích 50 – 100 mg Cd na kg suché hmotnosti v nadzemních částech. U konopí nebyla pozorována akumulace chromu (Cr) přítomného v půdě v rostlinných částech. Schopnost konopí akumulovat kadmium je 126 g Cd za vegetační sezónu na jeden hektar půdy, zůstává tak přibližně 16krát nižší než u hyperakumulátoru Thlaspi caerulescens. Výhodou konopí ovšem je další využitelnost produkovaného rostlinného materiálu. Konopí se, podobně jako ostatní potenciálně fytoremediační rostliny, potýká s problémem akumulace těžkých kovů převážně v kořeni rostliny. Vysledování drah vedoucí k transportu těžkých kovů do nadzemních částí je nyní předmětem výzkumu u mnoha rostlin. Vhodná genetická manipulace může zahrnovat overexpresi genů pro syntézu transportérů kovů přes membrány a jejich případnou lokalizaci do jiných částí rostliny než se přirozeně vyskytují, nebo vnesení genů pro produkci specifických fytochelatinů, látek vážících těžké kovy v jejich netoxické formě.

Droga. Z konopných metabolitů se vyrábějí léky běžně využívané v klinické praxi při léčbě těžce nemocných. Nicméně další nezanedbatelný podíl na celosvětové produkci konopí mají komerční firmy, tzv. seedbanky, produkující semena odrůd s vysokým obsahem kanabinoidů v zemích, kde je to zákonem umožněno (Nizozemí, Švýcarsko). Tyto odrůdy poskytují květenství s obsahem až 40% THC v sušině. Metody šlechtění jsou většinou předmětem firemního tajemství, ale předpokládá se, že se jedná o tradiční šlechtitelské metody bez genetických manipulací.“

Zdroj: ŠIRL, Marek. Využití biotechnologických metod při pěstování technického konopí (Cannabis sativa L.). Praha, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce RNDr. Sylva Zelenková, CSc.