Zpracování konopí

Při zpracování konopí lze rozlišovat dva typy a to zpracování květů a semen a zpracování stonků a vlákenných surovin. Z konopných květů jsou při sklizni vymlácena semena a co nejrychleji dosušena. Lisováním celých semen se získává olej a to za tepla olej technický nebo za studena olej panenský určený pro použití ve studené kuchyni, či pro výrobu kosmetiky. Odpadem z lisování semen vznikají tzv. pokrutiny neboli semenný koláč. Původně se konopí po ruční sklizni vázalo, tak jako obilí, do snopů a stavěné do panáků, v těch se nechávalo na polích vyschnout. Poté se odvezlo na močidla, rybníky nebo jiné vodní nádrže, kde se nechávalo 10 – 14 dní máčet. Poté se stonky ručně nebo mechanicky lámaly, třely a vyčesávaly. Tímto vznikalo kvalitní dlouhé a jemné vlákno vhodné pro spřádání a tkaní, nebo kratší vlákno nižší kvality pro výrobu koudele pro technické použití a pazdeří.

Moderní zpracování konopí v západních zemích opustilo ruční sklizeň i sběr a z hygienických důvodů také močidla. Posečené stonky, obvykle zkrácené na délku 50 – 100 cm, jsou ponechány na poli vystavené přirozené vlhkosti vzduchu. Po asi jednom měsíci tzv. rosení (ponechání na poli) jsou relativně suché stonky sesbírány, obvykle sbalíkovány, stejně jako obilná sláma a odvezeny do tírny neboli zpracovatelské linky. Následující postup je dále podobný tradičnímu zpracování, výstupem je ovšem nejčastěji tzv. jednotné vlákno určené primárně pro následující technické využití, jako je výroba papíru, izolačních hmot a plastových kompozitů. Technické vlákno může být následně dále zušlechťováno. Například procesem kotonizace je dosahováno takové jemnosti, že je možné využít v bavlnářských technologiích pro výrobu jemného směsného textilu.

KLVAŇOVÁ, Linda a Michal RUMAN. Konopí – staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008. ISBN 978-80-254-1825-3.