„Účinky na mozek

Vliv na mozek je velmi velký a je spouštěcím prvkem četných chemických pochodů. „Během klinických testů s marihuanou na opicích druhu Rhesus bylo zjištěno poškození buněk ve všech oblastech mozku. Některá z těchto poškození způsobí, že tok informací se v mozku výrazně zpomaluje.“

Účinky marihuany na dýchací soustavu

Časté vdechování marihuanového kouře v průběhu let může zhoršit choroby dýchacích cest a také způsobit rakovinu plic a horních cest dýchacích. Marihuanový kouř obsahuje vysoké koncentrace karcinogenního dehtu a dalších jedů. Při kouření Cannabisu dochází přibližně k patnáctkrát silnějšímu podráždění horních cest dýchacích než při kouření tabáku. Riziko onemocnění rakovinou plic je pět až desetkrát vyšší než u běžných kuřáků cigaret.

Uvádí se, že kuřáci marihuany vdechují kouř méně často, zato však hlouběji a na delší dobu než kuřáci cigaret. Rozsáhlé studie lidské populace však ukázaly, že jsou plicní infekce o něco málo častější u kuřáků marihuany než u kuřáků tabáku. Ukázalo se, že kouření marihuany také oslabuje schopnosti plic vzdorovat infekcím. Testy potvrdily, že účinné látky z konopí mohou poškodit činnost imunitních buněk v plicích. Většina těchto účinků je slabá a vratná, což naznačuje, že značnějšími problémy mohou trpět pouze velmi silní kuřáci. Stálí uživatelé často trpí chronickou bronchitidou, tedy zánětem dýchacích cest. Při užívání směsi hašiše nebo marihuany s tabákem vzroste riziko zánětu dýchacích cest až čtyřikrát. Při konzumaci takové směsi dochází k poškození dýchacích cest o celé roky dříve než při „pouhém“ kouření tabáku.

Účinky marihuany na srdce

Toxické účinky na srdeční sval nejsou tak velké, ale narkomani s možným rizikem srdečního onemocnění zatěžují tento orgán větší měrou než ostatní lidé s podobným rizikem. Může dojít k drastickému zvýšení tepové frekvence, je zde riziko srdečního infarktu.

Účinky marihuany na zažívací trakt

Užívání marihuany může způsobit zvracení, průjem a „tísnivé pocity v břiše“. Chronické užívání může také způsobit, že je zažívací trakt více citlivý na infekce.

Účinky marihuany na sexuální funkce

Pravidelné a intenzivní užívání může snížit hladinu estrogenu a testosteronu v těle, což vede ke zmenšení počtu spermií a zkrácení menstruačního cyklu. Cannabis ovlivňuje zrání spermií. Při dlouhodobé konzumaci může dojít k deformaci a ke změně buněčné struktury, spermie jsou pak „zmrzačené“. Již při malém množství THC ustává na dvacet čtyři hodin tvorba mužského pohlavního hormonu testosteronu. „Ze všech drog, které jsme zkoumali, neměla žádná tak silné a dlouhotrvající účinky na tyto hormony (testosteron a jiné pohlavní hormony) než THC.“ Dr. Carol Smithová, vědecká pracovnice, zabývající se výzkumem marihuany.

Účinky marihuany v těhotenství

Je známo, že THC může procházet placentou a také se dostává do mateřského mléka. Pravidelné a časté užívání marihuany v těhotenství zvyšuje riziko předčasných porodů se všemi souvisejícími komplikacemi, jako je například menší velikost a hmotnost novorozenců. Rostoucí plod nedostává dostatečné množství kyslíku. Některým matkám, které před porodem intenzivně užívají marihuanu, se rodí děti trpící přechodným třesem, nepříjemnými pocity a jsou velmi bojácné. Nejsou však žádné důkazy o tom, že děti vystavené účinkům marihuany před svým narozením trpí jejími nepříznivými účinky i později v životě. Při trvalé konzumaci způsobuje marihuana abnormální dělení buněk a velmi závažná dědičná poškození.

Účinky na imunitní systém člověka

Při dlouhodobém užívání marihuany dochází k oslabení imunitního systému. THC totiž oslabuje funkci a schopnost bílých krvinek bojovat proti cizím vlivům. „Ochranná armáda“ tzv. T-lymfocitů funguje tak, že obklíčí viry jakéhokoliv druhu a rakovinné buňky a rychlým dělením vytvoří takové množství „vojáků“ , kteří vlastní převahou dokážou zničit nepřátelské cizí prvky. THC tuto schopnost dělení buněk omezuje. Místo tisíc „vojáků“ – Tlymfocytů – je pro boj připraveno pouze pět set. „Mohu to shrnout takto: během 20 let, kdy jsem zkoumal lidské buňky, jsem nezažil nikdy žádnou jinou drogu včetně heroinu, která by vyvolávala podobně strašné poškození DNA jako marihuana.“ Akiro Morishima, americký vědecký pracovník v oboru výzkumu buněk, specialista pro účinky drog na buněčné struktury.“

Zdroj: WINKLEROVÁ, Barbora. NAŠE SPOLEČNOST A MARIHUANA. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Milan Valach, Ph.D.