„Podle indické tradice věnovali bohové konopí člověku proto, aby mohl poznat rozkoš, odvahu a zvýšit své sexuální touhy. Z nebes se snesl démon Amrita a v místech, kam jeho kapky dopadly na zem, vyrostlo konopí.

Konopí člověka doprovází přinejmenším 10 000 let – již od samých počátků zemědělství ve Starém světě. Je jednou z nejstarších pěstovaných plodin a jeho použití je vskutku všestranné. Získává se z něj olej a pevné vlákno, mimoto poskytuje jedlé nažky. Díky obsaženým látkám je konopí nejen důležitým narkotikem, ale i cenným prostředkem při léčení celé řady nemocí používaných jak v lidovém, tak v moderním lékařství.

Původní účel pěstování konopí dnes již stěží určíme. Užívání hospodářských rostlin se obvykle vyvíjí od nejjednoduššího k složitějšímu, a proto lze předpokládat, že člověka na konopí nejprve zajímalo odolné vlákno. Jeho zbytky, staré 6000 let, se podařilo objevit v kolébce asijské civilizace, v Číně. Objevení papíru bylo také důsledkem konopí. Z jeho stonku byl v severní Číně vyroben první papír lidstva. Na území Turkestánu archeologové nalezli konopný provaz a konopnou nit z období před 3000 let př. n. l. V Tchaj-wanu byly objeveny starověké pozůstatky paliček na roztloukání konopného vlákna a otisky konopného provázku ve vypálené keramice. Na území Turecka se dochovaly konopné tkaniny pocházející z 18. století př. n. l. V jedné z egyptských hrobek byl objeven vzorek sporného druhu konopí, starého 3-4 tisíce let.

Konopí bylo známé také ve Svaté zemi. V Talmudu je označována jako kanbus a považuje se především za dodavatele vláken. Jako takové je uvedeno i v bibli (např. Exodus 35:10, 17, 18; Ezekiel 27:19) (výroba oblečení, provazů, sítí atd.). bylo také použito při výstavbě Šalamounova chrámu. Ačkoli v bibli není doslovná zmínka o lékařském užití konopí, bylo přesto užíváno jako prostředek proti bolestem.

Do Evropy konopí proniklo ze severu. Ve starém Řecku a Římě se konopí pro výrobu vlákna zpočátku nepěstovalo, ale již od 3. století př. n. l. se konopné vlákno dováželo z Galie, jak se o tom v 1. století př. n. l. zmiňuje řecký spisovatel Lucilius. Římský úředník a polyhistorik Plinius Starší (23-79) popisuje způsoby přípravy a různé stupně kvality konopného vlákna. V Anglii byly nalezeny pozůstatky římských osídlení z období 140-180, obsahující též zbytky konopných provazů. Není zcela jasné, jestli konopných provazů používali Vikingové, nicméně na základě nálezu konopného pylu víme, že pěstování konopí v Anglii zaznamenalo prudký nárůst od počátku anglosasského období až po pozdní saské období a během normanského období (400-1000).

Konopí se v Anglii ve větší míře začalo pěstovat za vlády Jindřicha VIII. Během anglické námořní nadvlády, v alžbětinském období, zájem o tuto surovinu prudce vzrostl, aby mohla být dodávána kvalitní konopná lana pro lodě. Konopí se začalo pěstovat i v britských koloniích Nového světa, nejprve roku 1606 v Kanadě, posléze roku 1611 ve Virginii. Puritánští osídlenci je do Nové Anglie přivezli roku 1632. Před americkou revolucí se konopné vlákno používalo dokonce na výrobu pracovních oděvů. Nezávisle na britském území se konopí rozšířilo také do španělských kolonií, roku 1545 do Chile a 1554 do Peru.

Výroba konopného vlákna je bezpochyby velmi stará, je však možné, že jedlá semena se používala jako potrava již dlouho předtím. Semena jsou velice výživná a bylo by tedy velmi nepravděpodobné, kdyby je naši předci, věčně hledající nové zdroje potravy, přehlédli. Archeologické nálezy konopných semen v Německu, staré nejméně 2500 let, naznačují právě tento způsob využití.“

Zdroj: VANĚČEK, Miloš. KONOPÍ – CANNABIS. 1. Praha: Policie ČR, 2010.