Na severní polokouli a v našich podmínkách se konopí seje cca od konce dubna do první poloviny června. Aby rostlina dobře rostla, potřebuje kromě dostatečné vláhy a slunce, také dostatek základních minerálních prvků, jako je dusík, draslík a fosfor. Konopí se sklízí buď v srpnu na vlákno, nebo v září na semeno. Ke sklizni stonků se používají speciální žací lišty a pro sklizeň semene kombajny. Konopí je naprosto jedinečnou rostlinou pro ekologicky šetrné zemědělství, jelikož velice efektivně hospodaří se sluneční energií a za relativně krátkou dobu přemění pomocí fotosyntézy za vzniku kyslíku velké množství vzdušného oxidu uhličitého v hmotu vlastního těla. Až čtyři metry vysoké rostliny s charakteristickými širokými listy rychle tvoří tzv. zápoj, jehož stín zabraňuje růstu plevelů a pomáhá udržovat živiny ve svrchních vrstvách půdy. Rychlostí, s jakou hustě vyseté konopí zakryje půdu, nemohou plevele konkurovat. Ochraňovat konopí přípravky proti plevelům – herbicidy, je proto zbytečné.

Ani u řidších semenářských porostů konopí nepředstavuje zaplevelení nijak vážný problém, výjimku představují menší plochy, u kterých není zastínění spodních pater listy dostatečné. Kořenový systém prorůstá do poměrně značné hloubky, provzdušňuje půdu, zvyšuje její schopnost zadržovat vodu a zabraňuje erozi. Hlavní kořen může být dokonce až jeden metr dlouhý a umožňuje rostlině získávat vodu i živiny z hlubokých pater půdy. Opadávání listů v závěrečných fázích růstu rostliny dodává zpět do půdy velké množství cenných živin. Až 70 % živin se vrací do půdy během procesu rosení. Zapojením konopí do systému střídání plodin se značně omezuje riziko rozšíření chorob a škůdců.

Konopí, len a bavlna

Konopí i len byly tradiční evropské olejno-přadné rostliny, ale konopí pomalu vymizelo, i když obě plodiny nabízejí možnost získávat vlákna i olejnatá semena z domácích surovin. Porovnáním pěstebních nároků konopí, lnu a bavlny zjistíme, proč je právě konopí rostlinou mimořádně příznivou pro životní prostředí. Velkou výhodou konopí je jeho přizpůsobivost různým klimatickým podmínkám. Pěstuje se jak v takřka arktických oblastech Finska, tak v mírném, subtropickém a tropickém pásmu. Len je pro pěstování v tropech nevhodný, bavlna zase neroste v chladnějších oblastech mírného klimatu. Konopí je tedy jednoznačně nejuniverzálnější rostlinou. Bavlna je jednou z nejvíce náročných rostlin, co se pěstování týče, konopí je oproti tomu rostlinou s minimálními nároky na dodatečnou energii. Při pěstování bavlny se spotřebuje přibližně 3 x více energie než při pěstování konopí. Tato energie je využita pro intenzivní zavlažování bavlněných plantáží, hnojení a chemickou ochranu porostů. Přestože se bavlna pěstuje pouze na necelých 3 % zemědělské půdy, na její hnojení připadá takřka 8 % umělých hnojiv a 14 % pesticidů, chemických ochranných látek proti škůdcům, použitých v zemědělství. Důsledkem takového intenzivního hospodaření je drastický úhyn živočichů i rostlin v okolí bavlněných plantáží, což negativně pociťuje i místní populace. Nemoci, jimiž místní lidé trpí, označují odborníci souhrnným pojmem pesticidní AIDS. Jde hlavně o tyto nemoci – rakovina, onemocnění jater a ledvin, reprodukční problémy, vysoká kojenecká úmrtnost.

Na obranu bavlny lze zmínit existenci organických farem, které produkují certifikovanou „biobavlnu“. V porovnání s bavlnou jsou len i konopí ekologicky šetrné rostliny. Len je rostlinou poměrně nenáročnou na živiny, jeho zpracování je oproti zpracování robustních konopných stonků nepoměrně snazší. Bohužel porosty lnu jsou choulostivé na zaplevelení, škůdce i nemoci. Při pěstování lnu se proto dnes používá poměrně velké množství ochranných prostředků a to jak herbicidů, tak pesticidů. Konopí, jak již bylo zmíněno výše, dokáže potlačit plevele a dobře odolává také škůdcům a nemocem. Intenzivní chemické ošetření u něj proto není nutné. V posledních letech zažívá pěstování technického konopí pomalou, ale neodvratitelnou renezanci a nezbývá než vyčkat, než se konopí vrátí zpět na česká a evropská pole.

KLVAŇOVÁ, Linda a Michal RUMAN. Konopí – staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008. ISBN 978-80-254-1825-3.