Na severní polokouli a v našich podmínkách se konopí seje cca od konce dubna do první poloviny června. Aby rostlina dobře rostla, potřebuje kromě dostatečné vláhy a slunce, také dostatek základních minerálních prvků, jako je dusík, draslík a fosfor. Konopí se sklízí buď v srpnu na vlákno, nebo v září na semeno. Ke sklizni stonků se používají speciální žací lišty a pro sklizeň semene kombajny. Konopí je naprosto jedinečnou rostlinou pro ekologicky šetrné zemědělství, jelikož velice efektivně hospodaří se sluneční energií a za relativně krátkou dobu přemění pomocí fotosyntézy za vzniku kyslíku velké množství vzdušného oxidu uhličitého v hmotu vlastního těla. Až čtyři metry vysoké rostliny s charakteristickými širokými listy rychle tvoří tzv. zápoj, jehož stín zabraňuje růstu plevelů a pomáhá udržovat živiny ve svrchních vrstvách půdy. Rychlostí, s jakou hustě vyseté konopí zakryje půdu, nemohou plevele konkurovat. Ochraňovat konopí přípravky proti plevelům – herbicidy, je proto zbytečné.

Pohled na konopné pole

Ani u řidších semenářských porostů konopí nepředstavuje zaplevelení nijak vážný problém, výjimku představují menší plochy, u kterých není zastínění spodních pater listy dostatečné. Kořenový systém prorůstá do poměrně značné hloubky, provzdušňuje půdu, zvyšuje její schopnost zadržovat vodu a zabraňuje erozi. Hlavní kořen může být dokonce až jeden metr dlouhý a umožňuje rostlině získávat vodu i živiny z hlubokých pater půdy. Opadávání listů v závěrečných fázích růstu rostliny dodává zpět do půdy velké množství cenných živin. Až 70 % živin se vrací do půdy během procesu rosení. Zapojením konopí do systému střídání plodin se značně omezuje riziko rozšíření chorob a škůdců.

Konopí, len a bavlna

Konopí i len byly tradiční evropské olejno-přadné rostliny, ale konopí pomalu vymizelo, i když obě plodiny nabízejí možnost získávat vlákna i olejnatá semena z domácích surovin. Porovnáním pěstebních nároků konopí, lnu a bavlny zjistíme, proč je právě konopí rostlinou mimořádně příznivou pro životní prostředí. Velkou výhodou konopí je jeho přizpůsobivost různým klimatickým podmínkám. Pěstuje se jak v takřka arktických oblastech Finska, tak v mírném, subtropickém a tropickém pásmu. Len je pro pěstování v tropech nevhodný, bavlna zase neroste v chladnějších oblastech mírného klimatu. Konopí je tedy jednoznačně nejuniverzálnější rostlinou. Bavlna je jednou z nejvíce náročných rostlin, co se pěstování týče, konopí je oproti tomu rostlinou s minimálními nároky na dodatečnou energii. Při pěstování bavlny se spotřebuje přibližně 3 x více energie než při pěstování konopí. Tato energie je využita pro intenzivní zavlažování bavlněných plantáží, hnojení a chemickou ochranu porostů. Přestože se bavlna pěstuje pouze na necelých 3 % zemědělské půdy, na její hnojení připadá takřka 8 % umělých hnojiv a 14 % pesticidů, chemických ochranných látek proti škůdcům, použitých v zemědělství. Důsledkem takového intenzivního hospodaření je drastický úhyn živočichů i rostlin v okolí bavlněných plantáží, což negativně pociťuje i místní populace. Nemoci, jimiž místní lidé trpí, označují odborníci souhrnným pojmem pesticidní AIDS. Jde hlavně o tyto nemoci – rakovina, onemocnění jater a ledvin, reprodukční problémy, vysoká kojenecká úmrtnost.

Jak může pěstování bavlny drasticky a nenávratně zničit přírodu vidíme na této fotografii. Na obrázku vlevo vidíte snímek Aralského jezera v roce 1989 a na snímku v pravo jezero v roce 2014. V okolí Aralského jezera a na jejich přítocích je intenzivně pěstována bavlna na obrovských plantážích a plantáže jsou zavlažovány právě vodou z jezera a přítoků Amurdarja a Syrdarja. Díky intenzivnímu používání chemie, byla voda v jezeře nejdříve „otrávena“ a následně celé jezero postupně téměř zmizelo, jelikož odčerpávání vody na závlahy bavlněšných polí je mnohem větší než přítoky do jezera.

Na obranu bavlny lze zmínit existenci organických farem, které produkují certifikovanou „biobavlnu“. V porovnání s bavlnou jsou len i konopí ekologicky šetrné rostliny. Len je rostlinou poměrně nenáročnou na živiny, jeho zpracování je oproti zpracování robustních konopných stonků nepoměrně snazší. Bohužel porosty lnu jsou choulostivé na zaplevelení, škůdce i nemoci. Při pěstování lnu se proto dnes používá poměrně velké množství ochranných prostředků a to jak herbicidů, tak pesticidů. Konopí, jak již bylo zmíněno výše, dokáže potlačit plevele a dobře odolává také škůdcům a nemocem. Intenzivní chemické ošetření u něj proto není nutné. V posledních letech zažívá pěstování technického konopí pomalou, ale neodvratitelnou renezanci a nezbývá než vyčkat, než se konopí vrátí zpět na česká a evropská pole.

KLVAŇOVÁ, Linda a Michal RUMAN. Konopí – staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008. ISBN 978-80-254-1825-3.

admin

Share
Published by
admin

Recent Posts

Přírodní metody ochrany rostlin před škůdci a chorobami

Úvod: Ochrana rostlin před škůdci a chorobami je důležitou součástí udržování zdravého a produktivního zahradního…

1 týdnem ago

Nejdůležitější faktory při pěstování zdravých a silných rostlin

Úvod: Pro úspěšné pěstování zdravých a silných rostlin je důležité mít na paměti několik klíčových…

3 týdny ago

Jak začít pěstovat marihuanu doma pro osobní potřebu

Úvod: Pěstování marihuany doma pro osobní potřebu se stává stále populárnější. Mnoho lidí se rozhoduje…

1 měsíc ago

Významné osobnosti a hnutí spojená s marihuanou

Úvod: Marihuanu lze nalézt ve spojení s mnoha významnými osobnostmi a hnutími po celém světě.…

2 měsíce ago

Původ a historické užití konopí po celém světě

Úvod: Konopí je rostlina s dlouhou historií a širokým rozšířením po celém světě. Jeho původ…

3 měsíce ago

Pro a proti dekriminalizaci a legalizaci marihuany

Úvod: Dekriminalizace a legalizace marihuany jsou dlouho diskutovaná témata, která vyvolávají různé názory a argumenty.…

3 měsíce ago