„Existuje řada vlivů prostředí, které ovlivňují pohlavní orientaci či odchylku rostliny, popřípadě její pohlavní přeměnu. Jsou to fotoperioda, nízká úroveň světelného záření, nízké teploty, fyzické poškozen í rostliny, zmrzačení (mutilace), nadměrné zaštipování (prostřihávání), nevyváženost nebo deficit v přísunu nutričních látek) stáří, použití některých chemikálií.

Nejdůležitějším faktorem je fotoperioda. Je zaznamenáno, že minimální výskyt deformovaných květů (pod 5 %) se vyskytuje u rostlin zasazených od května do července. Tehdy je fotoperioda nejdelší a intenzita světla nejsilnější. U kultur zasazených dříve anebo později podíl hermafroditních rostlin rovnoměrně narůstá, až na asi 90 % u rostlin zasazených v lednu nebo prosinci (rozumí se při pěstování bez umělého osvětlení). V pěstebních oblastech mírného pásma obecně marihuana potřebuje k rozvoji více času než běžné konopí na vlákno či olej. Co se týče potence, velikosti vzrůstu a normálního průběh u květu je optimální dobou k setbě pro letní sklizeň duben. V našich podmínkách je však nutno počítat s květnovými ledovými mužíky, a proto je počáteční výsev pod střechou zřejmě nezbytný. Pěstitelé na teplém jihu mohou zasadit až v červnu a dočkají se dozrálé sklizně.

Při použití umělého osvětlení lze délkou fotoperiody ovlivnit sexuální projev rostliny. Zdá se, že normální poměr, tj. zhruba stejný podíl samčích a samičích květů, se projevuje při fotoperiodě mezi 15 – 17 hodinami po dobu tří až pěti měsíců. Poté je fotoperioda zkrácena na cca 12 hodin, aby se vyvolal přechod do květu. Při delší době fotoperiody, 18 až 24 hodin denně, se poměr mezi oběma pohlavími mění, přičemž záleží, v kterém okamžiku věku rostliny tento okamžik nastane. Jsou-li rostliny pěstovány s dlouhou dobou fotoperiody po dobu deseti měsíců či více, vyskytují se samčí květy asi v 10 % podílu. Iniciace květu ve stáří asi tří měsíců podporuje vývin samičích květů.

Některé rostliny kvetou normálně i bez zkrácení fotoperiody. Velmi často ale samičí rostlina nevytvoří husté „hlavice“, pokud světelný cyklus není omezen na 12 hodin nebo i méně. Po třech týdnech dvanáctihodinového cyklu se doba fotoperiody sníží na 11 hodin a rostlina do týdne začne kvést. Vždy, když se světelný cyklus sníží pod 11 hodin, dojde k častějšímu vývoji oboupohlavních a pohlavně přeměněných jedinců. Tato skutečnost vede k praktickému využívání při zvyšování počtu samičích květů při pěstování za umělého osvětlení. Rostliny se pěstují po tři měsíce při dlouhém cyklu světelné periody (18 hodin a více). Potom se tato doba zkrátí na 10 hodin. V úrodě bude mnohem vyšší podíl „hlavic“ samičích květů, než by tomu bylo normálně. Mnoho rostlin se vyvíjí přímo v samičí jedince a mnoho samčích rostlin se po několika týdnech květu transformuje na samičí.

Jiné faktory prostředí již zdaleka nemají pro pohlavní projev rostliny takový význam. Živiny a zaštipování rostlin jsou zásadní pro celkové zdraví a metabolismus a je dobré si uvědomit dvě základní skutečnosti. Za prvé, že dobré pěstební podmínky vedou k normálnímu průběhu růstu i květu, a tedy k vyváženému poměru mezi samičími a samčími jedinci s jen výjimečnou přítomností (pokud vůbec) hermafroditních či přeměněných jedinců. Špatné růstové podmínky mají za následek zhoršený zdravotní stav i vitalitu a často též pohlavní úchylku dospělé rostliny. A za druhé, že věk zřejmě ovlivňuje pohlavní přeměnu. Samčí rostliny mají často v mladém vývojovém stadiu samičí květy. Samičí rostliny, staré sedm a více měsíců, produkují poté, co několik týdnu kvetou normálně, květy samčí.

Kdykoliv je proveden radikální zásah do růstového cyklu rostliny, může být ovlivněn projev pohlaví. Například pří rozmnožování řízky může dojít ke změně pohlaví nového jedince.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.