„Přes všechny snahy vlády se rekreační užívání konopí raketově rozrůstá a média i vláda označují konopí jako „sociální infekci“. Další obrat v přístupu vlády USA k marihuaně nastává za vlády J.F. Kenedyho, který odvolal Anslingera (zarputilého odpůrce marihuany) z místa šéfa Federálního úřadu pro narkotika USA. Byl údajně prvním prezidentem, který v bílém domě kouřil marihuanu. Také byl prý pevně rozhodnut legalizovat konopí na celém území USA, což bohužel vzhledem k atentátu na jeho osobu nestihl.

V polovině šedesátých let se začíná postupně objevovat hnutí hippies, které má na historii marihuany bezpochyby obrovský vliv. Konopí začínají užívat rockové a folkové hvězdy (např. Allen Ginsberg) a spisovatelé (Jack Kerouac). V této době probíhá experimentování s marihuanou prakticky ve všech vrstvách obyvatel. Dokonce vychází tzv. „konopné noviny“ Marijuana review. Konopí si také relativně ve velkém dovážejí vojáci (často nedobrovolně povolaní „hippiesáci“) do Vietnamu, což je však trnem v oku americkým vojenským představitelům, a tak v roce 1968 rozjíždí rozsáhlou kampaň proti kouření marihuany v armádě, což má za následek pouze přestup vojáků na heroin, který byl v tamní oblasti velmi snadno dostupný.

V tomto roce si nechává britská vláda zpracovat tzv. Wootonovu zprávu, z níž mimo jiné vyplívá, že negativní účinky kouřeného konopí na člověka nejsou tak markantní, jak se všeobecně myslelo a doporučí legalizovat držení množství „pro vlastní potřebu“. Tehdejší konzervativní vláda však výsledky zprávy ignoruje, a naopak po nějakém čase přeřazuje marihuanu z drog skupiny C (málo rizikové) do skupiny B (středně rizikové) a zakázala její užívání i pro medicínské účely.

V USA touto dobou ustanovuje prezident Nixton tzv. Shaferovu komisi, která zkoumala vědecké práce o škodlivosti marihuany a v závěru zprávy komise předané prezidentu se píše „komise se jednomyslně shodla na tom, že užívání marihuany není tak závažným problémem, aby osoby kouřící marihuanu nebo držící ji za tímto účelem měly být vystaveny trestnímu stíhání.“ Prezident však tuto zprávu opět ignoruje a o rok později vznikla Drug Enforcement Agency, která nahradila Federální úřad pro narkotika, aby rozbíjela obchod a nelegální dovoz konopí do USA.

Další postoje USA k marihuaně jsou dány víceméně názorem prezidenta. Například v roce 1976 prezident G. Ford zakazuje dokonce i výzkum užití konopí v medicíně, ale hned o rok později nově zvolený J. Carter veřejně hlásá názor, že by měl být cannabis legalizován, ale bohužel, zřejmě kvůli skandálu jednoho zaměstnance Bílého domu, který byl přistižen, jak v práci užívá drogy, od svého záměru upustil.

Zde bych rád ukončil tento článek, neboť další část historie konopí je víceméně pouze sleď nejrůznějších změn zákonů a přeřazování ho z jedné skupiny paragrafů do jiných.

Závěrem bych chtěl říct, že tradice pěstování konopí je spolu s pitím alkoholu jedna z mála věcí, která nás ztotožňuje s našimi předky. Je velmi zajímavé uvažovat nad zapáleným jointem nad tím, že tu samou rostlinu si pokuřovali před 7000 lety kdesi v Babylonii příslušníci prakticky první vyspělejší civilizace na světě. Také bych chtěl poznamenat, že téměř v každé době se snažil někdo z vrchu (ať už král, šejk nebo prezident) zakázat lidem toto potěšení, což se jim naštěstí nikdy nepovedlo. Musím však zdůraznit starou osvědčenou pravdu, totiž že všeho moc škodí.“

Zdroj: Soft Secrect. 2011. 2011.