Monitoring potence konopí v USA

„Celosvětově nejdéle fungujícím systémem monitorováni obsahu THC v konopí je tzv. Projekt monitorováni účinnosti ([Marijuana] Potency Monitoring Projekt; PMP), který provádí Univerzita v Mississippi (University of Mississippi) a financován je Národním ústavem pro (otázky) zneužívání drog USA (NIDA). Projekt je založen na měření potence konopí, které zabaví nejrůznější represivní složky (DEA, FBI, jednotlivé státní policie, celníci apod.). Projekt v polooficiální podobě probíhal již od roku 1972, za alespoň částečně validní se ale jeho měření považuje až od roku 1985, kdy počet testovaných vzorků marihuany, hašiše a hašišového oleje poprvé přesáhl 1500 (ještě v roce 1980 to bylo pouhých 153 vzorků). Nejnižší průměrnou hodnotu obsahu THC ve vzorcích vykázal projekt na svém počátku: 0,18 % THC ve hmotnosti zabaveného materiálu, tedy hluboko pod hranicí psychoaktivního účinku konopí.

Poslední zpráva PMP, dostupná v době vzniku této práce, pochází z ledna 2007. Je založena na analýze 59 369 vzorků konopí, 1225 vzorků hašiše a 434 vzorků hašišového oleje, které nasbíraly represivní agentury v USA od roku 1975.

Takto konstruovaný přehled může trpět řadou systémových chyb. Jak již bylo zmíněno výše, analyzované vzorky představují velmi malou proporci marihuany na trhu vybranou nenáhodným způsobem. Nádavkem vše nasvědčuje tomu, že rané vzorky, analyzované PMP, neobsahovaly izolované „palice“ ani sinsemillu, byť se ty daly v USA na přelomu 70. a 80. let (a mnohem dříve) běžně koupit, ale téměř výhradně tzv. „mexické kilové cihly“, což byla v té době marihuana s nejnižším obsahem THC na trhu.

Při zohlednění těchto skutečností je jasné, že absolutní čísla je nutno brát s jistou rezervou, zřejmě ale můžeme přehled PMP považovat s jistou mírou spolehlivosti alespoň za ukazatel trendu. Zpráva uvádí, že průměrná síla v USA prodávané a represivními orgány zabavené marihuany v roce 2006 byla 8,5 %, což oproti cca 4 % z roku 1983 představuje nárůst na dvojnásobek.

Je tedy očividné, že zprávy o třicetinásobném zvýšení potence v USA se nezakládají a nikdy nezakládaly na pravdě. Z výsledků PMP lze nicméně usuzovat, že v posledních 25 letech v USA vzrostl průměrný obsah THC v zabavovaných a analyzovaných vzorcích konopných drog zhruba dvakrát a že se v takto konstruovaném výběrovém vzorku zvýšil počet zabavených konopných preparátů s poměrně vysokým obsahem THC, tj. nad 9 % hmotnosti.

To odpovídá konstatování kvalitativní výzkumnice, která se problému užívání konopí a jiných drog v USA dlouhodobě věnuje: „Mnohé nasvědčuje tomu, že dnes se dá sehnat více vysoce kvalitní (a dražší) marihuany, ale nezapomeňme, že rozdíly v síle marihuany existovaly vždy a každý, kdo ji někdy v minulosti užíval, si jistě vzpomene, že některá „tráva“ byla velmi silná a některá zase dost slabá. V podstatě lze tvrdit, že marihuana je stále stejná rostlina, jako vždy byla, a její vyšší účinnost lze přirovnat k rozdílu mezi pivem a vínem“. Další analýzy zabavených vzorků (jejich objem, vážený průměr při zohlednění typů konopné drogy, zohlednění hmotnosti zabaveného množství, původu jednotlivých vzorků atd.) nejsou v době vzniku tohoto textu k dispozici.“

 

Zdroj: MIOVSKÝ, Michal. Konopí a konopné drogy: adiktologické kompendium. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-0865-2. s. 71-73.