Právní úprava pěstování konopí

„Pro účely tohoto článku je potřeba si rozdělit právní úpravu na dvě části. První se bude věnovat právní úpravě pěstování konopí pro jiné využití než jako psychotropní látky a druhá část bude zaměřena na výrobu drogy a vše s ní spojené.

Pěstování konopí u nás upravuje vícero právních předpisů. Základním předpisem je ZNL. Ten v hlavě II upravuje zacházení s návykovými látkami a přípravky (dále jen „zacházení“). Zacházením se rozumí jejich výzkum, výroba, zpracování, odběr, skladování, dodávání, používání, koupě, prodej, nabývání a pozbývání věcných práv s nimi spojených a zastupování při uzavírání či zprostředkování takových smluv. K zacházení je třeba povolení, pokud zákon nestanoví něco jiného. Toto povolení vydává Ministerstvo zdravotnictví. Stanovuje to § 8, který dále říká, jaké jsou náležitosti žádosti o toto povolení. Dále hlava II například vymezuje pojmy jako bezúhonnost a odpovědná osoba, upravuje skladování, dopravu, obchod a zneškodňování návykových látek a odpadů.

Hlava III upravuje způsobilost k zacházení, konkrétně obecnou, zdravotní a odbornou, a hlava IV pak vývoz, dovoz a tranzitní operace. Nás ovšem bude nejvíce zajímat hlava V, která upravuje konkrétně pěstování konopí, koky a máku setého. „Zakazuje se pěstování druhů a odrůd rostlin konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, s výjimkou pěstování na základě licence udělené podle tohoto zákona; zákaz se nevztahuje na pěstování odrůd rostliny konopí (rod Cannabis) pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti vědeckými a výzkumnými pracovišti zřízených zákonem nebo státem vymezené v povolení k zacházení, s výjimkou pěstování na základě licence udělené podle tohoto zákona.“ Novelou tohoto zákona č. 50/2013 Sb. s účinností od 1. prosince 2013 přibyly § 24a a § 24b, které reflektují změnu právní úpravy, díky níž by mělo být možné získat konopí k léčebným účelům legální cestou v lékárnách. Tomuto tématu se budu věnovat později. V hlavě VI zákon upravuje ohlašovací povinnost a evidenci. Ohlašovací povinnost mají osoby, které pěstují konopí na celkové ploše větší než 100 m2, a to místně příslušnému celnímu úřadu. Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem (hlava VII) provádějí inspektoři, kterými mohou být zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, krajského úřadu, Veterinárního ústavu a příslušníci Policie ČR a Celní správy ČR. Dále zákon vyjmenovává přestupky a správní delikty spojené s tímto zákonem a také sankce, které je možné za ně uložit.

Pro pěstitele technického konopí je důležitý například i zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ale i další podzákonné právní předpisy, konkrétně vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu; vyhláška č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby; vyhláška č. 151/2005 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů pro hlášení osob pěstujících mák setý nebo konopí a způsob vyplňování a nakládání s uvedenými formuláři a nařízení vlády č. 269/2014 Sb., o některých podmínkách k provádění společné organizace trhu s konopím pěstovaným na vlákno.“

Zdroj: KUDLÁČEK, Filip. Právní aspekty legalizace konopí v České republice. Brno, 2015. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.