„Kdy začali lidé používat drogy?

Podle závěrů dosud publikovaných antropologických výzkumů byly halucinogeny používány již v neolitu. Tato tvrzení jsou opírána o podobnost ornamentů neolitického umění s uměleckými díly, která byla vytvořena ve stavech změněného vědomí po požití drog při pokusech s dobrovolníky v současnosti. Využívalo se především halucinogenních účinků muchomůrky červené, ale známý byl i durman obecný a rulík zlomocný nebo blín černý. Znalosti měl pouze omezený počet osob, „šamanů“. Ti také objevili, že po požití některých rostlin může dojít k vyvolání psychoaktivních změn. Látky se používaly ve prospěch celého společenství k náboženským účelům a k léčení nemocí, nehrozilo proto jejich zneužívání a ani nekontrolovatelné šíření. Dodnes je takto používána droga k utužení vědomí společenské sounáležitosti při náboženských rituálech jihoamerických Indiánů.

První dochované písemné zmínky o drogách pocházejí ze třetího tisíciletí před naším letopočtem ze starověkého Sumeru, kdy se používá pro znak „radost“ makovice. Řecký bůh spánku Hypnos bývá zobrazován jako krásný mladík s křídly, který si na čele drží v dlaních makovou tobolku. Obdobně je tomu i v Babylónii, na Krétě a ve starověkém Egyptě, kde je makovice symbolem boha Thanata. Ve Střední Americe a v jižních oblastech v Chile byly nalezeny artefakty se symboly hub, ze kterých lze usuzovat, že domorodí Indiáni znali účinky psilocybinových hub již 6000 let př. n. l. Písemné zmínky o tom obsahují španělské rukopisy ze 16. století.

Co znamená slovo droga?

Slovo droga pochází z arabského slova durana, což je výraz pro léčivo. Slovo droga tedy původně bylo názvem pro surovinu na výrobu léků. Stejný význam má v současnosti také ve farmacii.

V češtině známe a používáme slovo droga ve dvou významech:

– Droga (léčivo) – usušené nebo jinak konzervované rostliny, živočichové, jejich části nebo produkty jejich metabolismu, sloužící jako léčivo nebo k podobným účelům.

– Psychoaktivní droga (návyková látka, psychotropní látka, droga) – látky ovlivňující psychiku, zpravidla návykové, některé škodlivé a vesměs nelegální nebo státem omezované.

V této souvislosti se lze setkat také s pojmem psychedelikum jako výrazem pro stav vyvolaný psychoaktivními látkami. Pojem navrhl v padesátých letech 20. století Humphry Osmond a pochází z řeckých slov psýché (duše) a deloun (ukázat, odkrýt).“

Zdroj: MAHDALÍČKOVÁ, Jana. Víme o drogách všechno?. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-589-4.