„Nelze získat stoprocentní jistotu, že se s drogami v rodině nesetkáte. Stejně tak se mohou objevit mezi dětmi ve škole, v místech trávení volného času (zvláště rizikových) a podobně. Drogy a problémy s nimi spojené jsou – bohužel – jednou ze součástí dnešního života, a tento fakt nelze jakýmkoliv zásahem změnit. Ale to, že se drogy vyskytují v našem okolí, ještě neznamená, že zasáhnou zrovna nás. Drogy nejsou nic tajemného, nemají nad námi žádnou moc – dokud sami nechceme.

Existuje řada opatření, kterými lze účinně riziko drogových potíží omezit. Zde jsou některá z nich.

1. Mluvte s dětmi o drogách

Vysvětlete jim, o co jde, drogy nejsou žádné tajemství. Názorný příklad je vždy alkohol a jeho účinky – ten je v mnoha případech nedaleko. Mluvte o drogách stejně jako o dalších nepříjemnostech v životě, které tu jsou, a je jim možno se vyhnout. Mluvte vždy způsobem přiměřeným věku. Přesvědčte se, že dítě skutečně rozumí použitým výrazům a názvům.

Jak se s teenagery o konopí bavit

Nejprve si ověřit informace, které máme. Pokusit se o vyváženou diskuzi, a ne lekci typu „budeš z toho mít rakovinu a zničí Ti to život“. Mluvit o tom, co to vlastně závislost je. Jak by jim bylo, kdyby zjistili, že se bez trávy už neobejdou? Jaký by to na ně mělo vliv? Jaký by to mělo vliv na jejich finanční situaci, na školu, na jejich způsob života?

„Kdyby mi někdo tenkrát, než jsem začal konopí kouřit, vysvětlil, že když budu kouřit každý den, může se ze mě stát závislák, a jak dlouho zůstane THC v mozkových buňkách, myslím, že bych si dvakrát rozmyslel, jestli budu kouřit tak moc,“ říká jeden osmnáctiletý kluk, který se teď snaží přestat.  „Ale myslel jsem si, že když budu kouřit trávu každý den, je to jako s cigaretami, jen ne tak škodlivé.“ (Goodyer, 2001, str. 71)

Věta „Nekuř trávu“ není nejvhodnější přístup k dospívajícím dětem, které odmítají poslouchat, když jim někdo říká, co mají dělat. Když se jim něco zakáže, udělají to, jen aby zpochybnily autoritu rodičů. Větší šance, že budou poslouchat, je např. s takovýmto přístupem: „Bylo by lepší, kdybys trávu nekouřil/a, ale jestli to vyzkoušíš, prosím Tě, nezvykni si na to.“ (Goodyer, 2001, str. 71)

2. Nepodceňujte své děti

Ví často o drogách víc, než si myslíte. Nesnažte se poučovat, právě v oblasti drogové problematiky ze sebe snadno můžete udělat hlupáka. Naslouchejte pozorně a všímejte si detailů.

3. Pomozte svému dítěti nalézt a udržet sebedůvěru

Právě nedostatek sebehodnocení, pocity nedostatečnosti a „komplexy“ mohou přiblížit vaše dítě k drogám. Nebojte se vyjádřit své pozitivní hodnocení – o odůvodněných případech. Nebojte se pochválit.

4. Pomozte svému dítěti vytvořit si pevný hodnotový systém

Schopnost rozlišit mezi dobrým a špatným významně ovlivňuje rozhodování. K pozitivním i negativním hodnotám by mělo dítě dojít samo. Rodiče by měli vést a ukazovat směr – ne mentorovat.

5. Buďte pozitivním příkladem

Lehce řečeno – těžce provedeno. Přesto se ale pokuste. Alkohol je v rodině také významným ukazatelem.

6. Pomozte dítěti zvládat negativní tlaky ze strany vrstevníků

Podporujte jeho individualitu. Vysvětlete mu, že nemusí být stejný jako ostatní. Být jedinečný a jiný je to, co se hodnotí.

7. Podporujte všechny pozitivní aktivity svého dítěte

Způsob trávení volného času je jedním z významných faktorů ovlivňující možný vznik drogového problému. Nejen podporujte – ale aktivně vyhledávejte zájmy a vlohy svého dítěte. Investovaný čas i peníze jsou vkladem, který se vyplatí.

8. Nebojte se přiznat si nevědomost

Zprávy z masmédií jsou často vědomě i nevědomě zkreslené. Orientujte se na instituce, které s drogovou problematikou skutečně pracují, mají zkušenosti a důvěru klientů ať již postižených, či jejich rodičů. Nebojte se ptát.“

Zdroj: WINKLEROVÁ, Barbora. NAŠE SPOLEČNOST A MARIHUANA. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Milan Valach, Ph.D.