„Podruhé kvůli genům

Schopnost konopí přejít zpět do fáze růstu se dá využít ještě dalším způsobem. Ten ocení především ti z vás, kteří si zakládají na vlastních klonech a pečlivě vybrané genetice. Sami dobře víte, že i když zasadíte stejné rostliny, některé z nich jsou prostě nej – nejkrásnější, největší a s nejtěžšími palicemi. To může být způsobeno mnoha faktory, ale když už něco o pěstování víte, snadno poznáte, která kytka prostě těžko hledá konkurenci. A právě taková rostlina v sobě nepochybně skrývá všechny vlastnosti, které vy hledáte. Proč tedy nechytnou příležitost za pačesy a nadělat si klony z toho nejvýkonnějšího jedince? Určitě to není otázka týdne, ale během 2 měsíců můžete řezat klony z rostliny, která vám už své umění ukázala.

Když chcete z vaší favoritky udělat matku, je třeba nechat výhonků co možná nejvíc. Zkrátka obětovat část květů – neuříznete je, ale necháte na kytce, kterou následně přepnete na růst. Samozřejmě ty nejlepší kusy ustřihněte, jen nechte více těch malých palic nežli v případě, kdy chcete udělat druhou sklizeň. Na klony prostě potřebujete výhonky, však to znáte.

Přechod kvetoucí rostliny zpět do růstové fáze je zajímavá podívaná. Ovšem chvilku to trvá. První 2 týdny se může zdát, že se nic neděje, pak se ale květy pomalu začnou protahovat a už začíná být znát, že rostou. Je zajímavé, že pokud přepnete na růst omylem během první fáze kvetení (rozladí se spínací hodiny atp.) začnou květy prorůstat rychleji nežli po tom, co je už rostlina zralá a vy ji nutíte znovu růst. Možná jí to chvilku nejde do hlavy, ale pak si dá říct. Když jsem poprvé zkoušel druhou sklizeň, některé rostliny odumřely. Byly to ty, kterým jsem nechal nejméně květů, a to ještě těch nejmenších na nejslabších větvičkách. Proto se vyplatí nechat na rostlině i nějaké silnější kousky.

Než z rostliny začnete řezat klony, nechte ji pořádně rozrůst, ať si můžete vybrat pěkné výhonky. Ono je totiž lepší udělat matky až z těch prvních klonů, a to z jednoho prostého důvodu. I když necháte původní rostlinu přepnutou na květ velmi dlouho, zůstávají její původní výhonky „nakvetené“. Zatímco když z těchto výhonků uděláte klon, tento začne tvořit výhonky bez květů mnohem rychleji, nežli toho dosáhnete na původní rostlině. Další výhodou je to, že rostlinu z klonu můžete lépe tvarovat a je o poznání nižší.

Z rostliny přepnuté zpět na růst tedy vyberte ty největší a co možná nejméně „nakvetené“ výhonky a udělejte z nich klony. Jakmile klony zakoření a zasadíte je, můžete původní rostlinu buďto znovu přepnout na květ a nechat ji znovu vykvést, nebo ji pošlete do věčných lovišť se slovy díků a uznání na rtech.

Bohužel vám nemohu nabídnout fotky rostliny při finišující druhé sklizni, protože už je zkrátka nemám. Pocházejí ještě z doby nedigitálních fotoaparátů (alespoň v mém vlastnictví) a papírové fotky u mne nemají dlouhou životnost. Snad se tedy spokojíte s tím, že vidíte vykvetlou rostlinu, která byla přepnuta zpět na růst. Takto vypadala zhruba 7 týdnů po přepnutí. Z této rostliny jsem nadělal asi 10 klonů, z nichž jsem vybral 4 kusy, které posloužili pro „výrobu“ matečních rostlin. Geneticky daná výkonnost původní rostliny byla skutečně zachována a na tento „modýlek“ mám velmi dobré vzpomínky.

Vyplatí se přepínat zpět na růst kvůli novým matkám?

Záleží na situaci. Pokud máte vlastní mateční rostlinu, ze které jste nařezaly klony, a z těchto klonů jste dospěli k úrodě, nemá smysl žádnou z těchto kytek přepínat zpět na růst a dělat z ní matku. Máte přece původní geny v mateční rostlině, ze které jste udělali klony pro tuto sklizeň. Takový postup by byl zbytečně komplikovaný.

Jiné už to je v případě, kdy nemáte vlastní matky, ale chtěli byste založit „svůj rod“. Cesta od semen k mateční rostlině s požadovanou genetickou výbavou je pak možná i popsaným způsobem. Dejme tomu, že zasejete 10 nefeminizovaných semen, z nichž vám vyroste třeba 8 samic. Ty necháte dokvést a uvidíte, že 2 z nich jsou naprosto luxusní. Tyto dvě samičky můžete pomocí popsané metody přeměnit v několik klonů, ze kterých už si vypěstujete matky. De facto je to méně běžný způsob selekce. Z rostlin ze semen vyberete tu nejsilnější a nejlépe plodící a uděláte z ní matku.

Stejný způsob pro získání vlastních matek s perspektivní genetikou můžete využít i v případě, že pěstujete z klonů, které máte od někoho jiného. Může se mezi nimi objevit jedinec, který má extra dobrý výkon. I z něho můžete tímto způsobem udělat mateční rostlinu.

Co se týká srovnání času, během kterého získáte mateční rostliny popsaným způsobem – trvá to přinejmenším stejně dlouho, jako když budete dělat selekci rostlin jiným, řekněme tradičnějším způsobem. I v tomto případě jde o techniku, kterou zřejmě vyzkouší pouze ti, kteří rádi experimentují a pěstováním se baví. Nikdy ovšem nevíte, kdy se vám znalosti netradičních praktik mohou hodit, že? Přeji vám hodně úspěchů při vašich pěstitelských pokusech a výkonech.“

Zdroj: Soft Secrect. 2011. 2011.