„Prachová plíseň

Prachová plíseň se vyskytuje na mnoha různých rostlinách od růží až po duby a begonie. Prachovou plíseň způsobuje několik druhu plísňových hub. Některé druhy těchto hub napadají jeden nebo dva druhy rostlin, avšak některé celou škálu rostlin. Tyto parazitické houby potřebují ke svému životu stále živé rostliny, takže ve sklenících, ve kterých se několik měsíců nic nepěstuje, tyto houby umírají. Ve volné přírodě ovšem tyto houby přežívají zimu pod listy.

Symptomy

Bílá prachová plíseň se objevuje na horní straně nižších listů a nižších patrech rostliny. Listy se kroutí, deformují a posléze vadnou a opadají. Na některých rostlinách se objevují suchá korkovitá místa a plíseň není zřetelná.

Podmínky růstu prachové plísně

Ideální podmínky pro plíseň jsou: vysoká relativní vlhkost během noci, nízká relativní teplota během dne, teploty 22-27°C (tyto teploty na jaře a na podzim převládají). Plíseň se muže šířit vzduchem, kdy usedá na list a tam klíčí. Tekoucí voda na z listu splachuje živiny potřebné pro růst plísně. Plíseň usazená na listu se uchytává na vláknech v buňkách uvnitř listu a odčerpává z něj živiny. Od vyklíčení plísně přes vyloučení jejího výtrusu až po vyklíčení další plísně z tohoto výtrusu uplyne jen 48 hodin. Vysoká vlhkost stahuje tyto plísně na jedno místo a naopak nízká vlhkost je rozptyluje.

Zvládání prachové plísně

3-6 dnů maximálně větrat tak, aby noční vlhkost byla co nejmenší a současně zvyšovat teplotu. Použít přípravky proti vyparování vody z listu, tyto přípravky vydrží na listech zhruba 30 dní. Nestříkejte ovšem tyto přípravky na květy, protože některé mohou být zdraví škodlivé. Pokud se vám tato plíseň na květech objeví a nemůžete se jí zbavit patřičným větráním, tak stříkněte mírně na květ, ale ne později než 30 dní před sklizní. Toto jsou rady platné pro většinu přípravků, ale někteří výrobci vyrábějí přípravky aplikovatelné na květ i v pozdějším stádiu bez možnosti ohrožení vašeho zdraví, při pozdějším užívání, proto vždy pečlivě čtěte návody dodané výrobcem.

Botrytis, neboli šedá plíseň

Botrytis, neboli šedá plíseň se objevuje v podstatě všude tam, kde se pěstují rostliny jakéhokoliv druhu.

Symptomy

Projevuje se nejdříve jako bílý povlak, který v krátkém case šedne. Rozmnožuje se kouřově šedými výtrusy, přenášenými větrem nebo vodou. Botrytis se projevuje na rostlině dvěma různými způsoby. Buď tmavými až černými výcebuněčnými strukturami zvanými sclerotia nebo jednobuněčnými tmavě ohraničenými výtrusy. Botrytis dokáže v pěstebních prostorách vydržet dlouho i bez rostlin. Botrytis potřebuje před tím, než napadne zdravou tkáň rostliny živiny, které získává ze zraněných tkání stonku a rostlin, nebo ze starých listu. Optimální pro rozmnožování této, jako i jiných plísní, je vysoká vlhkost.

Místa první infekce

Zraněná tkáň, jako například po zaštipování a odebírání řízku. Vadnoucí listy. Listy spálené přehnojením, světlem, nebo mechanicky zraněné. Sazeničky, které vyrostly v chladném a vlhkém prostředí. Řízky z již napadené rostliny.

Zvládání plísně

Odstranit veškeré části rostliny, které jsou nějakým způsobem zraněny a dále odstranit nečistoty z rostliny a pěstební místnosti. Takto získaný odpad spálit. Pokud byla rostlina napadena tak, se snažme vyhnout zraňování rostliny (zaštipování…). Pokud se botrytis objeví na matkách, tak vyčkáme co nejdéle po úplném odstranění plísně, než opět přistoupíme k tvorbě řízku. Dalším krokem by mělo být maximální větrání ovšem za udržení vyšších teplot. Můžeme také použít fungicidy – přípravky na ničení plísní a hub. Botrytis si ovšem může casem vybudovat imunitu proti některým chemikáliím.

Fusarium

Fusarium je fungiální (plísňová) nemoc napadající a ničící kořenový systém. Nemoc se na kořeny vaší rostliny může dostat tak, že kořeny rostliny, které prorůstají substrátem, se dostanou do styku s výtrusy těchto hub a tyto výtrusy se na nich uchytí a posléze zaktivizují. Houby ovšem neútočí hned, ale až v okamžiku, když jsou kořeny oslabeny nějakým stresem (např. z hnojení nebo přelití). Této nemoci můžeme předcházet správným namícháním sterilizované a provzdušněné půdy, pravidelným zalévacím režimem, který nechá půdu vždy před zalitím vyschnout, sázením do čistých květináčů. Již napadené rostliny bychom měli nechat vyschnout do té doby, než se na nich neobjeví známky vadnutí z nedostatku vody (svěšené listy) a potom velice mírně a pravidelně zalévat s vyschnutím půdy před zalitím. Možné je též použití fungicidu.

Tyto postupy platí i u dalších plísňových nemocí, jako jsou Pythium, Rhizoctonia a Phytophthora, napadající kořenový systém.“

Zdroj: www.grower.cz