„Ačkoliv dosavadní výzkum poskytuje poměrně rozvinutou teorii kontrolovaného užívání drog, konopí se věnuje pouze okrajově Zinberg. Ve studii užívání marihuany v populaci Amsterdamu, San Francisca a Brém zkoumají Cohen a Kaal (2001) mechanismy neformální sociální kontroly této (sub)kultury. Studie přináší informace o regulaci užívání marihuany (rituály a pravidla), míře spotřeby a vzorcích užívání v čase, vhodných a nevhodných situacích, přesvědčování a odrazování, okolnostech zasvěcení, vnímaných výhodách, nevýhodách a účincích užívání marihuany, abstinenci a omezování užívání, závislosti na marihuaně (ze subjektivního pohledu a podle DSM-IV8 kritéria) a konzumaci jiných drog v populaci uživatelů marihuany.

Ke znalostem o dlouhodobých uživatelích marihuany a kontrolovaného užívání konopných drog přispívá Hathaway (2004). Identifikuje čtyři hlavní vzorce kariéry užívání drog podle převzaté metodiky Morningstara a Chitwooda, která obsahuje celkem šest modelových trajektorií. Z 93 % se respondenti poměrně rovnoměrně ztotožnili se vzorcem: a) varying – různě se měnící užívání v čase; b) slowly more – pomalý nástup a postupný růst užívání; c) up-top-down – růst k vrcholu a pokles užívání; d) stable – stabilní užívání.

Obrázek č. 1: Ukazuje zastoupení čtyř typů kariér podle míry spotřeby a závislosti ve výzkumné práci Hathawaye (2004) na vzorku 93 respondentů.

Ty porovnává s mírou spotřeby a závislostí odvozenou od DSM kritéria v roce předešlém výzkumu. Studie prokázala, že participanti se stabilním vzorcem kariéry užívání vnímají významně méně problémů, navzdory vyšší frekvenci a množství zkonzumované marihuany, ve srovnání s uživateli, jejichž užívání se v čase měnilo. Je nutné uvést, že naměřené proporce odrážejí rozložení ve vzorku dané kvalitativní studie a nejsou reprezentativní pro širší populaci uživatelů marihuany. Nicméně se jedná o teoretický poznatek, který si zaslouží pozornost.

„Z výsledků studie je zřejmé, že míra spotřeby a problémy uživatelů nemají bezpodmínečně přímou souvislost. Problematické užívání marihuany je velmi individuální a nevyhnutelně závisí na kontextu a okolnostech, ve kterých se jednotliví dlouhodobí uživatelé konopných drog nacházejí“.

Respondenti byli dotazováni, jaký vliv měly změny v jejich životní situaci či nové sociální role (např. dokončení studia, zaměstnání, sňatek, rodičovství) na vzorce užívání v jejich historii. K této otázce se vyjádřila přes polovina participantů. Důvody vzrůstu míry užívání marihuany lze podle Hathawaye rozlišit do dvou hlavních kategorií: svobodu od kontroly nebo více příležitosti; a užívání kvůli stresu nebo jiným problémům. Hlavní důvody, které vedly k poklesu míry užívání marihuany, byly: nový vztah nebo odpovědnost; a preventivní kontrola nebo nestabilní dostupnost.

Nechutný (2006) se snažil zjistit pomocí narativních rozhovorů, jaká rizika vnímají uživatelé marihuany a jaké obranné (adaptační) mechanismy používají, aby tato rizika užívání minimalizovali. Odhalil, že participanti vnímají rozdílná rizika svého užívání a uplatňují individuální obranné strategie. Autor dochází k závěru, že uživatelé marihuany se v kontextu rizik a adaptačních mechanismů dělí na dvě skupiny. První skupina si tyto mechanismy osvojí a díky nim konzumuje marihuanu bez větších subjektivních problémů v normálním životě. Uživatelé druhé skupiny tyto mechanismy nenachází. Z nich se stávají buď patologičtí konzumenti nebo marihuanu přestanou užívat.“

Zdroj: ERVA, Jan. Typologie pravidelných uživatelů marihuany podle míry kontroly. Praha, 2010.