„Cannabis je jednoletá bylina. Během jediné sezony se završí vývoj generace, která veškerou naději i odkaz pro budoucnost vloží do semen. I když je popsán také vegetativní způsob rozmnožování (ostatně velmi snadný) a za určitých podmínek je možné i přežití zimy a nový vývoj v následujícím roce, hlavní význam pro rozmnožování je způsob generativní, tedy ze semen. Růst rostliny je řízen prostředím. Její chování není věcí náhodného výběru – je logickou reakcí. Viditelnou reakcí je například růst. Vliv světla, kvality půdy a přísunu živin, teplot, větru a srážek spolupůsobí s rostlinou (totiž jejím genetickým obsahem – genotypem) na formování individuální rostliny (fenotypu).

Obvykle může být životní cyklus konopí uzavřen po čtyřech až devíti měsících. Skutečná doba závisí na varietě a místních růstových podmínkách, hlavně na foto periodě. To znamená, že vývoj rostliny a průběh životního cyklu je výrazně ovlivňován délkou noci a dne. Je-li rostlina vystavena po dobu dvou týdnů dlouhým periodám tmy (noci), reaguje přechodem do květu. To umožňuje řízení životního cyklu rostliny. Dá-li se řídit doba květu, je kontrola i nad zráním a dobou sklizně. A to je samozřejmě cílem každého pěstitele.

Jarní vláha a teplo probouzejí v zárodku aktivitu. Absorbuje vodu, je-li mu z prostředí nabídnuta, tkáň embrya bobtná, semeno praskne a objeví se klíček neboli zárodečný kořínek. Po uchycení kořínku, kterými získává zárodek vodu a živiny, se objeví zárodečné lístky (dělohy), dvojice malých, oválných, jednoduchých lístečků, zelených obsahem chlorofylu, potřebného k absorpci životodárného světla. Tím je ukončeno klíčení. Embryo se při něm probudilo, což muže trvat tři až deset dnů.

Nastává druhá fáze, jež začíná objevením se druhého páru lístků. Jsou proti sobě, každý má jednu čepel. Jsou větší než první, embryonální dvojice, mají již typický tvar hrotu kopí a ozubené okraje. Další pár listů mívá již po třech čepelích, které jsou větší než předcházející. Každý nový trs listů má větší počet stále větších čepelí, až se dosáhne počtu typického pro ten či onen kultivar, často až desíti, či dokonce jedenácti. Tato fáze bývá završena během čtyř až šesti týdnu.

Přichází perioda největšího vegetačního růstu. Tato fáze se nazývá vegetativní. Rostlina roste tak rychle, jak jí to dovolí přísun energie i živin. Každý den se vytváří nová listová hmota, čímž nabývá celková kapacita růstu. Ve vynikajících podmínkách může Cannabis růst i 15 cm denně, běžně se jedná o 2 až 5 cm. Počet čepelí v listu začne během středního období vegetativní fáze klesat. Tehdy se také změní phylotaxie – způsob umístění listu na stonku. Listy dosud obvykle rostoucí proti sobě mění uspořádání na stonku na střídavé. Délka stonku mezi novým párem listů se zmenšuje, což je zvláště patrné u samičích jedinců. Vegetativní fáze se završuje po třetím až pátém měsíci vývoje. Další období předchází květu, a je to období „klidu“, v němž rostlina během jednoho až dvou týdnu zřetelně zpomalí růst. Zahajuje další program zakódovaný kdesi hluboko v genech rostliny.

Cannabis je dvoudomá rostlina, tj. každá rostlina produkuje buď samčí, nebo samičí květy. Samčí rostliny přicházejí do květu asi o měsíc dříve než samičí. Nicméně dochází k dostatečnému překrývání, aby bylo zajištěno opylení. Nejprve se prodlužují horní části stonku a v několika dnech se objeví samčí květy. Narostou v bohatá visící lata, uvolňující mraky pylového prachu. Brzy poté svou vitalitu rostlina ztrácí a hyne.

Samičí květy tvoří hustá květenství, tzv. „buds“. Doba květu trvá, dokud nedojde k opylení, čímž začne tvorba semene. Toto stadium trvá jeden až dva měsíce, ale i déle, nedojde-li k oplodnění rostliny nebo nedostaví-li se vražedný mráz. V oplodněném samičím květu se vyvine během deseti dnů až pěti týdnů jediné semeno. Hustý trs odkvétajících květů je semeny doslova napěchován a po usušení může takovýto produkt obsahovat co do hmotnosti více semen než vlastní „trávy“. Marihuana na semeno se sklízí, když zrna dosáhla plné barevnosti. Pro mnoho rostlin to je v době, kdy rostlina přestala růst a v podstatě jíž umírá. Veškerá energie rostliny je věnována reprodukci a pokračování druhu. Minerální a výživné látky proudí z listů do semen, a chlorofyl, jenž dodával listům zelenou barvu, se rozkládá. Zlatavé, hnědé či červenavé zabarvení se objevuje vlivem některých vedlejších pigmentů, jež byly dosud překryty chlorofylem.“

Zdroj: DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010, 173 s. Matamata. ISBN 978-80-7287-136-0.